Foodpioneer: Nostalgie na Újezdě a v Řásnovce
Újezd
S rodinou jsme bydleli na Újezdě, a proto moje první myšlenky míří právě sem. Strávila jsem tady dětství, v místních podnicích jsem se později učila na maturitu a přijímačky.
Café Savoy
Tohle je místo, kde si můžete připadat jako princezna, a přitom z vás nedělá snoby. Je to luxusní prostor, ale necítím se v něm nepatřičně jako na jiných místech v turistickém centru. Beru sem všechny návštěvy, které chci oslnit, protože mě tady ještě nikdy nezklamali.
kavárna V sedmém nebi
Při škole jsem do Savoye samozřejmě nechodila, zato jsem byla pravidelnou návštěvníci nedaleké kavárny V sedmém nebi – sedla jsem si do druhého patra, poručila si horkou čokoládu nebo mošt a pozorovala Davida Černého, jak dole balí holky.
Mlýnská kavárna
Místo, kam jsem chodila na drink a pro změnu od baru pozorovala, jak holky balí David Koller. Je to klasický podnik v centru, který si na nic nehraje a kam se můžete schovat před turistickým ruchem.
zahrada Květnice na Petříně
Pokud hledáte příjemný plácek k odpočinku při toulkách Petřínem, zatoulejte se do zahrady Květnice. Je obehnaná zdí a málokdo o ní ví.
Stínadla, Dlouhá a Řásnovka
Chodila jsem do skautského oddílu v Anežské ulici, a proto mám tohle království Vontů doslova prolezlé. Vontové se tady scházejí dodnes a pořádají spoustu zajímavých akcí. Vždycky se těším na Den otevřených dvorů – majitelé domů na jeden den otevřou dvorky, mezi kterými děti kdysi volně probíhaly. O dnešních aktivitách Vontů se dozvíte na jejich facebookové stránce Vontové Františku.
kostel sv. Haštala a hřiště Za Haštalem
Kostel byl skoro třicet let zavřený nebo v rekonstrukci. Je to mé oblíbené místo a pomyslné centrum celé oblasti. Za ním je schované dětské hřiště s komunitní zahradou. Když jsme bydleli v centru, byla jsem tady s dcerou skoro denně. Chodí sem hodně místních, panuje tu příjemná sousedská atmosféra.
Naše maso, Lokál Dlouhááá, La Casa Blue
Okolí ulic Dlouhá, Rybná a Řasnovka mám spojené nejen s dospíváním, ale i s prací. U kostela sv. Haštala většinou začínáme túry s Taste of Prague, které vedou přes Lokál Dlouhááá, a nikdy nemineme Naše maso. Řeznictví má v mém srdci speciální místo, protože jsem k zakladateli Františku Kšánovi chodila během studií na praxi. Dneska sem vodím turisty a stavuju se tu i s dcerou cestou z Řásnovky, kde má školku. Zdejší párek v rohlíku si rády dáme obě, je totiž opravdu kvalitní.
Kousek od Našeho masa je La Casa Blue. To je ztělesněná nostalgie – chodili jsme sem po schůzkách oddílu a taky se tady točil kultovní film Samotáři.
V téhle oblasti jsou shodou okolností taky obě restaurace, které mají jako jediné v Česku michelinskou hvězdu. La Degustation Bohême Bourgeoise miluju a doporučila bych ji všem, kteří chtějí své blízké překvapit něčím opravdu výjimečným. Do Fieldu zajdu taky ráda, nicméně mám s nárožím, kde restauraci najdete, spojené trochu bizarní vzpomínky. Kdysi tady totiž byla hospoda U Milosrdných, kde to smrdělo tak, že jste bez mdlob nedošli ani k druhému stolu. Proto mi přijde vlastně legrační, že je tu dnes luxusní restaurace.
Líbil se vám článek?
Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.