Zvěřina, Jeřábek, Chmel – tři jména, která jsou s výrobou Pražské šunky spojována nejčastěji. První recepturu této delikatesy vymyslel právě František Zvěřina. A obchody mu šly tak dobře, že svůj krámek v roce 1887 pronajal uzenáři Josefu Jeřábkovi – dokonce i s původní recepturou.

Co dům dal

Nasaďte si sluchátka a zaposlouchejte se do podcastu Co dům dal. Spisovatel Lukáš Berný, historici, urbanisté, hospodští, lidé z Ambiente a informace, které v učebnicích nenajdete. Vydejte se s námi na místa, kde se píše hospodská historie. Najdete ho na Spotify, Soundcloudu a na Apple i Google podcastech.

V Holešovicích navíc vznikala nová jatka, takže by přísun přeštíků do města hned jednodušší a porážka bezpečnější. Netrvalo dlouho a pan Jeřábek blízko jatek postavil továrnu na uzeniny, konkrétně v Osadní ulici, v bloku, kde dnes stojí kavárna Osada. 

Mohlo by vás zajímat

Co dům dal. Ambiente spouští podcast, v němž pátrá nejen po hospodské historii

V pilotním díle pořadu vyrazily redaktorky do domu U Zelené žáby, kde se dějiny píšou víc než 500 let.

Na pražské řeznické scéně se brzy proslavil také Antonín Chmel, který zřídil uzenářské závody na Vinohradech. „Chmel, to bylo jméno, které se s pražskou šunkou vyslovovalo jedním dechem, protože ve výrobě pokračovali i jeho potomci. Došlo to tak daleko, že když psal Egon Erwin Kisch fejeton o výrobě, doslova napsal, že kdo nemá ,bakterii rodu Chmel‘, nikdy nemůže kvalitní šunku vyrobit,“ říká v podcastu spisovatel a autor knihy Kde pijí múzy Lukáš Berný. 

Mohlo by vás zajímat

Soukromý detektiv Ambiente Lukáš Berný: Jak se pátrá po historii pražských hospod?

Rozhovor se spisovatelem Lukášem Berným – nejen o tom, proč a jak je potřeba zaznamenávat osudy legendárních pražských podniků.

Ladislav Nachmüllner a sůl Praganda

Počátkem 20. století se k těmto třem jménum přidal ještě Ladislav Nachmüllner, který vynalezl speciální formu nasolování vepřové kýty – vstříknutím solného roztoku přímo do svalu maso uvolnil a rovnoměrně prosolil. „Je to taková dutá injekční stříkačka, kterou se šunka nastříkne solným lákem. Ten se dostane do problematických míst, která má každá kýta,“ popisuje část procesu řezník Fanda Kšána z Amasa. 

Mimochodem, knihu Praganda, kterou napsal sám pan řezník Ladislav Nachmüllner, pořídíte v knihkupectvích dodnes. 

Mohlo by vás zajímat

Až ke kosti Pražské šunky: Použijete ji na vývar, zelňačku i šunkofleky

Kupte si celou Pražskou šunku a spotřebujte ji do posledního kousíčku! Šéfkuchař Našeho masa vám ukáže jak.

Škodovkou do Ameriky, lodí do Číny

Pražská šunka docestovala až do Ameriky, kam ji  – a další český produkt – dostal cestovatel a automobilový dobrodruh Břetislav Jan Procházka. 

„Letos je to devadesát let, co pan Procházka vyrazil do Ameriky se škodovkou. Dost se mu tehdy posmívali, že do země Fordu jede předvádět české auto. Ale on tam měl dost úspěch a dostal se až k prezidentu Rooseveltovi, kterému šunku daroval a údajně si na ní první muž Spojených států pochutnal,“ vykresluje slávu Pražské šunky Lukáš Berný. 

Vyhlášenou delikatesu měl údajně rád i německý kancléř Otto von Bismarck nebo americký olympijský šampion a sprinter na krátké vzdálenosti Jesse Owens (ten, kterému odmítl na olympiádě pogratulovat Adolf Hitler). 

Šunku miloval také Hitlerův velký odpůrce Charlie Chaplin. Když měl 30. ledna 1931 premiéru filmu Světla velkoměsta (mimochodem účastnil se jí i Albert Einstein), na rautu mu kuchaři darovali právě Pražskou šunku. 

Docestovala však ještě mnohem dál – na Vánoční ostrov či do horkého Egypta. Na přelomu století už výrobci uměli šunku zabalit tak dobře, že se projela lodí až do Číny. 

Jak přesně se Pražská šunka vyrábí, jak těžké je dostat se k původní receptuře, jak vypadaly Holešovice v časech Jeřábkovy továrny? Na to v podcastu odpovídají odborníci ve svém oboru: spisovatel Lukáš Berný, urbanista a popularizátor Prahy Petr Kučera a známý řezník z Ambiente František Kšána. Přejeme příjemný poslech.