Aby těch paradoxů nebylo málo, kuchaři shodně tvrdí, že mít v kuchyni kolegyni je fajn. „Dokáže to změnit celou atmosféru, kuchaři jsou ohleduplnější, milejší a nemluví se tak sprostě,“ říká Radek David, šéfkuchař restaurace La Veranda a Babiččina zahrada.

Honza Všetečka, kreativní šéfkuchař Ambiente, dodává: „Když je kuchař dobrý, nezáleží na tom, jestli je to holka, nebo kluk. Sám holky v kuchyních moc obdivuju. Přemýšlejí úplně jinak a můžou tam vnést naprosto nový pohled. Ve Frantzénu vedla vývojovou kuchyň Lina a všichni kluci ji uznávali. Frajery z dvouhvězdy strčila do kapsy.“

Haló, haló, proč je holek málo?

Odpověď není úplně jednoznačná. Určitou rozpolcenost ostatně přiznává třeba i Dominique Crenn, šéfkuchařka dvouhvězdičkové michelinské restaurace v San Francisku: „Vždycky cítím, jak se ode mě očekává, že řeknu něco supermoudrého, čím bych udělala genderovou osvětu, povzbudila své kolegyně, zabodovala u feministek a zároveň neurazila kolegy kuchaře, které obdivuju a kamarádství s nimi bych za nic nevyměnila.“

Rozhodně jde o práci, která nepatří k nejlehčím. Dlouhou pracovní dobu a fyzickou námahu ženy zvládnou, ale většinou se už o něco hůř vyrovnávají s psychickou náročností a neustálým tlakem. A co si budeme povídat; ne každá z nás je stavěná na to, aby se cítila v pohodě ve smečce kluků a (v horším případě) věčně poslouchala debaty o autech, zadcích, svém zadku a počítačových hrách. To vše za doprovodu Kabátů nebo Michala Davida, občas i s bonusem v podobě živého zpěvu...

Pokud kuchyní hýbe testosteron a je až do stropu vytapetovaná egem a machismem, potřebují kuchařky sakra silnou vůli a nadhled. Takových míst však už naštěstí ubývá. A potom – v určitém věku zkrátka chcete založit rodinu, a to ani dnes nejde moc dohromady s pracovním vypětím, jaké tohle povolání obnáší.

Cukrářky vedou

Ještě relativně často slýcháme o cukrářkách, ale proč ne třeba o grilařkách? Rozdíl mezi teplou kuchyní a cukrárnou je skoro tak zásadní jako rozdíl mezi mužem a ženou. Při vaření jde hlavně o rychlost a kreativitu, experimentování a přizpůsobování se momentálnímu stavu zásob a jednotlivých surovin. Freestyle, improvizace a důraz na zvládnutí technik – to všechno bývá vlastní spíš klukům.

Cukrařina je pravý opak: tady vede přesnost a měření. Dá se víc plánovat, protože většina cukrářských surovin má víceméně stálé vlastnosti. Holky jsou tu ve svém živlu, jelikož v cukrařině přirozeně uplatní svou preciznost, přesnost a cit pro vzhled a detaily.

Nic z toho však není žádné dogma! Vždyť mezi nejlepšími cukráři je nejeden muž a ženy se pomalu, ale jistě objevují i „na mase“ nebo výdeji.

Jak poměry, respektive poměr mezi muži a ženami trochu vylepšit? Řešením rozhodně nejsou kvóty a nucené nabírání kuchařek. Naprosto se ale ztotožňuji s radou šéfkuchařky JRDN Ami Cisneros: „Holky, vařte lépe a rychleji. Nikdo nemůže ignorovat talent, nikdo nemůže přehlížet tvrdou práci.“

A skutečně, ve světě si získává respekt stále více šéfkuchařek. Svým příkladem ukazují, že to jde, a motivují tak další holky, aby se nebály obléci rondon. A jelikož se trendem stává větší péče o zaměstnance restaurací a zpřátelšťování atmosféry v kuchyních, všechno nasvědčuje tomu, že budeme u sporáků vídat čím dál víc culíků. Tedy těch holčičích.

Když rovnoprávnost, tak ve všem!

Nemůžu mluvit za ostatní holky, ale já jsem si práci s klukama v kuchyni užívala. Je to obrovská zkušenost, která vás posune. Naučí vás to nebrat si nic osobně a umět si ze všeho udělat legraci. Vaším mateřským jazykem se po nějaké době stane silně ironický humor, obohacený o kuchařský slang (a, přiznávám, i sprostá slova).

Pochopíte, že na rozdíl od holčičího světa tady ne znamená ne a ano je opravdu ano. Muži věci nekomplikují a s ničím se nepatlají; co si myslí, to vám taky povědí. Není divu. Když je člověk v jednom kole, fakt mu nezbývá energie na empatii a opatrné našlapování kolem.

A že vás občas někdo plácne po zadku? To není projev sexismu. Když to budete sledovat pozorně, brzy si všimnete, že se kluci daleko častěji plácají mezi sebou. Trávit na pár metrech čtverečních třináct nebo i víc hodin je totiž občas blázinec... Další věc: Nosit náušnice, náramky, rozpuštěné vlasy a chodit zmalovaná jak hanácká truhla je možná fajn do klubu, ale ne ke sporáku. Tady jde čistě o účelnost a praktičnost.

A pozor: Protože nejde chtít rovnoprávnost jen tam, kde se vám to líbí, připravte se na to, že i vy budete opalovat prasečí nožičky, loupat králičí uši, drhnout sporáky, nosit zboží – a sdílet společnou šatnu.

Výhodou je, že se při převlékání přestanete stydět, že vás snad někdo uvidí, protože tady to nebude jeden člověk, ale rovnou deset lidí. Ale co je nejdůležitější, uvědomíte si, že řešením není fňukat, ale makat. Z princezny se tak stane zocelená holka, kterou nerozhodí, že ji kolegové mimoděk říkají kámo nebo vole. Moc dobře totiž ví, jak jsou rádi, že ji tam mají.

Takže? Jděte do toho, jednoznačně. Garantuju vám, že tolik legrace nikde jinde nezažijete!

Příklady ze světa a u nás

Ve Francii jsou holky v kuchyni už vcelku běžná záležitost a nějaké rozdíly víceméně nikdo neřeší. Velmi uznávaná je třeba Anne-Sophie Pic, šéfkuchařka tříhvězdy. I v Londýně je situace relativně dobrá, ve špičkových restauracích si každou sedmou zástěru obleče žena.

Možná vás překvapí, že i drsný Gordon Ramsay má ve svých podnicích na vedoucích pozicích holky. Příkladem je šéfkuchařka restaurace Savoy Grill Kim Woodward nebo Clare Smyth, první britská šéfkuchařka, která získala tři michelinské hvězdy, anebo Stephanie Coupland, která byla zástupkyní šéfkuchaře v Ramseyho restauraci Pétrus.

Od roku 2012 se u příležitosti vyhlašování padesáti nejlepších restaurací světa podle žebříčku San Pellegrino uděluje i cena pro nejlepší světovou šéfkuchařku (plus zvláštní ocenění pro děvčata v Asii).

To v Čechách se zatím ještě musíme ponořit dost hluboko do minulosti: Magdalena Dobromila Rettigová vydala svou legendární kuchařku už v roce 1826; neméně věhlasná je Kuchařská škola Marie B. Svobodové z roku 1894, která je dodnes velkou inspirací třeba pro La Degustation Bohême Bourgeoise. Znáte ale nějakou významnou českou šéfkuchařku, která by vedla svoji kuchyni? Asi ne. Zatím...