ABV
Alcohol by volume. Měřítko obsahu alkoholu udávané v procentech. Čím je podíl alkoholu na objem nápoje vyšší, tím je silnější. Například Místní Ale má 5,2 %, což znamená, že na každých 100 ml piva připadá 5,2 ml alkoholu. Další piva, která vaříme ve Dvou kohoutech – Místní pivo a Místní kyseláč – pak mají 4,9 % a 4,2 %.
EPM
Extrakt původní mladiny. Tímto pojmem, respektive zkratkou se označuje množství rozpuštěných cukrů v mladině před zkvašením. EPM se současně rovná stupňovitosti piva – ta tedy nevyjadřuje množství alkoholu, jak se často mylně traduje, ale právě množství cukru v mladině před zkvašením.
OG
Original gravity (původní hustota). V podstatě vyjadřuje totéž, co EPM, tedy míru pevných látek v mladině před začátkem kvašení. FG (final gravity) naopak měří hustotu piva po fermentaci.
EBU / IBU
European bitterness units či International Bitterness units. Obě zkratky vyjadřují totéž, a to míru hořkosti piva. Ta je daná chmelem použitým při výrobě piva. Uvnitř chmelové šištice se totiž nachází malé žluté lusky (lupulin) obsahující pryskyřici a éterické oleje. Ty podporují aroma, chuť, a především hořkost piv.
SRM / Color Units EBC
Standard reference method / Color Units European Brewery Convention. Dvě vědecké metody pro určení barvy piva. První vytvořila American Society of Brewing Chemists, druhou European Brewery Convention. Obě metody zahrnují měření barvy vzorku v kyvetě umístěné do spektrofotometru při vlnové délce 430 nm. Rozdíl mezi americkou a evropskou metodou je v průměru kyvety, barva EBC je tak 1,97krát vyšší než barva určená pomocí SRM.
Pivní styl
Různých pivních stylů a jejich poddruhů napočítáme desítky. Absolutním základem všeho je však rozdělení na spodně kvašená piva a svrchně kvašená piva. Z nich se pak rozvětvují všechny ostatní. Hlavním rozdílem mezi spodně a svrchně kvašenými pivy jsou různé druhy kvasnic, teplota kvašení a délka zrání.
IPA / APA / EPA / NEIPA
Indian Pale Ale / American Pale Ale / English Pale Ale / New England IPA. Všechny čtyři styly spadají mezi svrchně kvašená piva a jsou rozvětvením původního stylu ALE. Spojuje je vyšší podíl chmele, typický pro ně bývá také ovocný nádech a tóny exotického ovoce a citrusů. Mezi jednotlivými styly panují rozdíly například IPA se vyznačuje vyšší hořkostí, NEIPA zase ovocnou šťavnatostí.
CKT
Cylindro-kónický tank. Technologie umožňující řídit proces kvašení pomocí regulace tlaku a teploty a dozrávání v jedné nádobě, bez nutnosti přetahovat pivo ze spilky do tanku nebo mezi jednotlivými tanky.
HGB
High gravity brewing je proces umožňující finální upravení parametrů piva, jako je alkohol a míra nasycení. Díky tomu dokážou velké pivovary držet produkci a finální piva v naprosto stabilní kondici.
Filtrace a pasterace
Pomocí filtrace dochází k odstranění kvasinek a kalů z piva. Nejčastěji se používají křemelinové filtry, které zbaví pivo před stáčením do sudů nebo láhví mikročástic. Pivo je pak průzračné a také se tím prodlouží jeho trvanlivost.
Také pasterace (či pasterizace) pomůže prodloužit životnost piva. Díky zahřátí piva na vysokou teplotu a jeho následnému zchlazení dojde k zastavení či zpomalení kvasných procesů v nápoji.
Teď, když víte o pivu vše potřebné, zbývá poslední otázka: Dáte si hladinku, šnyt, nebo mlíko?
Hladinka
Pivo načepované na jeden zátah. Díky tomu má perfektní říz, krémovou pěnu a bude chutnat do posledního loku.
Šnyt
V podstatě malé pivo načepované přes více pěny do klasického pivního půllitru. V Lokálech, Pultu i u Dvou kohoutů má šnyt vždy na dva prsty piva a na tři prsty pěny.
Mlíko
Sklenice naplněná až po okraj pivní pěnou. Jak název napovídá, evokuje sklenici plnou mléka. Ideální je vypít jej ihned po načepování. Chuť piva je v tomto případě krémovější a pocitově sladší.
Čochtan
Pivo načepované bez pěny. Musí se vypít rychle, protože bez pěny, která by pivo chránila, rychle ztrácí na kvalitě.
Líbil se vám článek?
Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.