Londýn je metropole, která přitahuje. Nabízí pracovní možnosti myčům nádobí i mozkům nadnárodních firem. Setkávají se tu nejrůznější národnosti, které si zákonitě vaří své jídlo. A k radosti nás všech se o něj často dělí. Přikládám svůj výběr pestrých národních specialit, které teď v Londýně frčí.

Japonské poklady

Zhruba šest centimetrů dlouhé taštičky gyoza jsou plněné třeba krevetami, vepřovým či kuřecím masem anebo zeleninou. Tenké těsto je jen ze škrobu a vody. Nejdřív se napařují a pak opékají, čímž získávají lehkou křupavost. Často se servírují s chilli omáčkou, jarní cibulkou a sezamovým olejem.

Výtečně je umějí v brixtonském Koi Ramen Noodle Baru. U stánku Gyoza Guys na Maltby Marketu si můžete dát gyoza s domácí majonézou a skvělými tlustými nudlemi.

Nebetyčně dobrý japonský vývar ramen z vepřových kostí tonkotsu, který má jemně krémovou konzistenci, s vajíčkem marinovaným v sojovce si vychutnejte v Koi nebo Tonkotsu v Soho.

Překvapivé kari

Není typičtějšího indického jídla než kari, řeknete si. Tento název však zavedli Angličané; kdysi tak pojmenovali jídla v kořeněné omáčce. Kari totiž v tamilštině znamená právě „omáčka“. Dnes je curry jedním z nejvíce konzumovaných jídel v Anglii.

V Londýně je spousta vyhlášených drahých indických restaurací, třeba The Cinnamon Club, ale mým oblíbencem se stal dostupný a chuťově i vizuálně přitažlivý řetězec klasických indických kaváren Dishoom. Jejich černý dhál je blahodárný; salát z paníru a manga krásně osvěží, a chleba naan se tu peče v tradiční peci.

Venezuelské arepas

Kukuřičné placky tvoří nedílnou součást venezuelské kuchyně. Na povrchu křupavé a uvnitř měkké bochánky se rozkrojí a jako kapsa naplní trhaným masem, černými fazolemi, guacamole, sýrem, smaženým plantejnem... Coby předkrm můžete zkusit smažené kusy juky.

Guasaca má stánky rozseté po různých londýnských trzích. Jídlo je dobré, rychlé a levné. Pokud si chcete posedět v restauraci specializované na arepas, zamiřte do Arepas & Co.

Jamajské kuře jerk

Kuře marinované ve směsi koření, jejíž základem je nové koření a chilli papričky Scotch Bonnet, je ďábelsky ostré a výtečné. Opéká se na otevřeném grilu a podává se s rýží smíchanou s fazolemi. Nejvíc mi chutnalo ze stánku Jeff the Chef na Brixton Station Road, kde se řadíte do různorodé i různobarevné fronty, a výborné nabízí i Fish, Wings & Things na Brixton Marketu. Přikousněte i kokosový chleba.

Taiwanské polštářky

Taiwanské knedlíčky bao jsou nadýchané a lehké. Podélně rozříznuté se plní masovými náplněmi. Poté, co usednete v maličké restauraci Bao, dostanete papír a tužkou zaškrtnete, co si přejete a kolik si toho přejete. Nebuďte skromní, protože porce jsou malé. Jakmile zblajznete bao plněné dušeným vepřovým s drcenými arašídy, koriandrem a naloženou zeleninou, budete chtít další. Je to dobré, a tak to není dostatečně velké. Doporučuju vyzkoušet i další jedlé drobnosti a zapíjet je taiwanským oolongem, který podávají s kopečkem šlehačky.

Eritrejská hřejivost

Africké jídlo je kapitola samo o sobě. Oblíbené je v Londýně jídlo marocké, etiopské, namibijské, ghanské i egyptské. O eritrejském jste toho nejspíš moc neslyšeli, ale vyplatí se ochutnat. V Lemlem vaří každou sobotu neskutečné dobroty. Třeba hovězí s kávou a černým kardamomem, podávané moderně v plackách taco. Nebo dvakrát smažená kuřecí křídla v pálivé omáčce awaze, ze které se tají dech. Když to zapijete horkým drinkem s rumem a máslem, větší blaho neexistuje.

Srílanské hoppers

Hoppers jsou papírově tenké palačinky z fermentované rýže a kokosového mléka. Těsto se rozlévá ve vybouleném rendlíku a hoppers tak mají tvar misky. Na Srí Lance i v Indii se jedí ke kari.

V maličké restauraci stejného jména, tedy Hoppers, vám polezou oči z důlků, jak umějí stmelit koření do dechberoucího celku. Morkové kosti v omáčce masala budete olizovat, aby na nich náhodou nezůstala kapka té dobroty. Hlavou budete kroutit i nad plackami plněnými kozím masem, a z černého vepřového kari se vám podlomí kolena, i když zrovna sedíte.

Zapíjet to všechno můžete osvěžujícím drinkem Sambol Garita z paprikové tequilly, limetky a opečené kokosové soli. Jen se obrňte trpělivostí, neb rezervace neberou a čekat můžete i dvě hodiny, tak jako já. Jenže ono to za to fakt stojí.