Růžové latte (s práškem z červené řepy), zelené latte (s práškem z čaje matcha) anebo oranžové latte (s kořením kurkuma) je v londýnských kavárnách běžný jev. I když je podle mě chuťově přijatelné jen to kurkumové, touha experimentovat a překvapit zákazníky jde pořád dál a dál...

A tak je novinkou posledních měsíců latte černé. Obsahuje práškové černé „uhlí“, které se získává z kokosových skořápek. Jedni tvrdí, že je to vysoce ozdravný nápoj s detoxikačními účinky. Jiní varují, že černé uhlí zároveň odvádí z těla i účinné látky léků, zatímco další tvrdí, že jde jen o módní výstřelek.

Ochutnala jsem ho v kavárně Farm Girl, a s klidným svědomím můžu říct: když si ho nedáte, o nic nepřijdete. Chuťově jsem toho z šedé tekutiny moc nevystopovala. Dalším místem, kde ho připravují, je kavárna Damson.

Káva bez barvy… i bez chuti

Zdá se, že barva kávy dokáže vzbudit zájem, a tak se před nedávnem na trhu objevila i čirá, pod značkou CLR CFF. Pohledná skleněná lahvička obsahuje kávu, ze které byla odstraněna typická barva. Za projektem stojí dva slovenští bratři Adam a David Nagy,, kteří se světovou novinkou prorazili právě v Londýně.

Nejdřív jsem nechápala, proč si někdo dal tu práci a vymyslel technologii, která změní barvu něčeho tak nenapravitelně hnědého. Motivací lobylo předejít pigmentaci zubů, což není tak úplně špatný nápad. Designově je balení velmi povedené, o chuti obsahu to však říct nemůžu.

Pokud to má být ekvivalent kávy, je to absolutní propadák. Nejen pro mě, ale i pro spřátelené baristy, kteří ochutnali se mnou. Chutná to asi jako třetí odvar filtrované kávy. Nápoji chybí komplexnost; čirý obsah bohužel vodově i chutná. Chci-li si někdo na kávě pochutnat, bude se muset smířit s tím, že si dvakrát do roka zajde k dentální hygienistce na čištění chrupu.

Do třetice mě zaujal drink, který sestává z kokosové vody a cold brew, tedy kávy louhované za studena. Ani tato mírně nahnědlá tekutina mé očekávání nenaplnila. Chutná hlavně jako kokosová voda, kávové tóny zůstávají v pozadí. Po zjištění, že cold brew je zastoupena jen z 4,5 %, zatímco 95,5 % tvoří kokosová voda, se nelze divit.

Nápad zkombinovat hořkou kávu s nasládlou kokosovou vodou se mi však zalíbil, a tak jsem se pustila do experimentů. Smíchala jsem espresso s kokosovou vodou v poměru 1:4 – vychlazená varianta byla jak kávová, tak i kokosová, což mé vedrem znavené chuťové buňky nadchlo. S baristkou Katkou jsme zkusily cold brew za použití kokosové vody a i v tomto případě byl výsledek lepší (kávovější) než zakoupený produkt.

Kokos tu frčí ve všech podobách. K dostání jsou kokosové chipsy s chilli, solené (nemají chybu!) i s typickou anglickou úchylkou, tedy ochucené octem a solí. Kokosová voda se přidává do spousty zdravých smoothies, ochutnala jsem i kokosový kefír, výtečný kokosový džem a existují i kokosové alternativy jogurtu.

Jogurt s řepou i březová míza

Když je řeč o jogurtu, můžete si koupit i z kešu mléka či kravský s příměsí řepy či mrkve. Podlehla jsem řepovému, ale i když mám řepu i jogurt ráda, raději zůstanu jen u jedné proměnné a nebudu tyhle dvě suroviny míchat.

V létě se nabízí k osvěžení také vychlazená míza z břízy, případně bambusu či javoru. Ta březová je čirá jako voda a připomíná ji i chutí. Je jen lehounce nasládlá a bohatá na mangan. Čerstvě vymačkané šťávy se míchají třeba s hydratovanými chia semínky. Cizrnový hummus už se neochucuje jen rajčaty nebo koriandrem, ale přidávají se do něj mořské řasy, wasabi nebo řepa s křenem a šalvějí.

Burákové máslo si našlo nového parťáka v naklíčeném konopí, míchá se s kokosovým olejem. Chuťově mě zaujala koalice mandlové pasty s kakaem, lukumou, sirupem z yaconu (andská hlíza ceněná pro výživnost a nízkou energickou hodnotu) a himalájskou solí značky Mindful Bites. Svá ořechová másla ochucují i práškem z baobabu či borůvek. Chipsy jsou i z mouky cizrnové či hráškové a vyzkoušela jsem i brokolicové a dýňové s olejem z rýžových klíčků.

Ozdravné čokolády

Čokoláda mě svedla v kombinaci se sušenými drobky kváskového chleba a soli skvělé značky Pump Street Bakery. a pak s burákovým máslem se solí, což je vynález velšské značky nom nom. Kdo chce, může vyzkoušet „ozdravné“ čokolády Doisy & Dam s mákem, citronem a baobabem, případně s quinoou a uzeným čajem. Superzdravé doplňkové potraviny mleté do prášku jako lukuma, maca, spirulina či matcha najdete v různých nápojích, sušenkách či snídaňových vločkových směsích.

Matcha práškový čaj se objevuje v brokolicové polévce značky Soupologie a matcha zmrzlinu jsem okusila v kreativní japonské restauraci Shackfuyou, kde ji podávají k francouzskému toustu obalenému v pražené sójové mouce. I když mě sem přitáhl právě tenhle dezert, mnohem víc jsem si pochutnala na odzbrojujícím smaženém lilku s miso, sypaném rýžovými křupinkami a mořskými řasami.

Zklamání? Hlavně dobrodružství!

Granola je další báječnou nevyčerpatelnou studnicí kombinací. Pro alergiky přibyly bezlepkové varianty z různých semínek, amarantu, vloček quinoa či na bázi pohanky. Osobně mě baví spojení pražených vloček, čokolády, mandlí, javorového sirupu a limetkového oleje v podání značky Spoon a úchvatně bláznivá bezlepkové kombinace kešu, slunečnicových semínek, kokosu, goji, citronu a černého pepře od Primrose’s Kitchen.

Netradičním chuťovým dvojicím a spol. bezmezně fandím, i když se samozřejmě občas nevyhnu zklamání. Kdo by to rád taky zkusil, může se do nabídky většiny z uvedených novinek ponořit v řetězci kvalitních zdravých potravin Wholefoodsmarket.

www.zapalena-kucharka.cz