Na vizitce máš „šéf marketingu“. Když se tě maminka nebo někdo mimo obor zeptá, co děláš – co odpovíš?

Když jsem poprvé říkal, že pracuji pro Ambiente, snažil jsem se vysvětlit, že mou prací je dotvářet v restauracích atmosféru různými drobnými prvky. A taky zajistit, aby se o té restauraci vědělo. No a třeba babička si to přebrala tak, že vybírám ubrusy.

Jak vnímáš marketing jako obor? A co je marketing pro tebe?

Vnímám v něm rozpor. Marketing je teď trendy a práce v něm pomalu působí víc jako záležitost statusu. Pro mě je to ale komplexní obor, který v sobě slučuje ze všeho trochu. Trocha designu, něco z komunikace, práce s emocemi, s lidmi, ale zároveň je tam silný produkt a přemýšlení nad tím, co znamená.

Máš vizi, jak bys chtěl Ambiente ovlivnit?

Přemýšlím nad tím, jak se značky otisknou do veřejného prostoru a do života našich hostů, protože restaurace vytvářejí prostředí ve městě. Jsou tu dobré restaurace, a pokud mají zahrádky, příjemnou obsluhu a lidé se v nich srocují, úplně se v těch místech mění atmosféra. Krásný příklad je Hamburk, Dlouhááá, Kuželka… u Lokálů je to vidět nejvíc, ale třeba i Kantýna už k sobě začíná stahovat lidi. Chtěl bych, aby každá značka měla své hosty a fanoušky a ti vytvořili komunitu. To mi připadá nejkrásnější.

Je nějaká ingredience, která udělá značku populární?

Podle mě je to upřímnost. Sám jsi mi od začátku kladl na srdce, ať vždycky komunikujeme jenom to, co je pravda, a nevymýšlíme si. A opravdu se nám osvědčilo. Když jsme v Esce spálili jednu várku chleba a některé bochníky se prodaly, napsali jsme na Facebook: „Dneska se to nepovedlo, pokud vám nechutná, stavte se zítra, dáme vám nový.“ A ohlasy byly jen pozitivní.

Všichni řeší, že je málo lidí… Jak je na tom oddělení marketingu?

Šikovných lidí není nikdy dost a v Ambiente se pro ně práce vždycky najde. I já bych rád další kolegy k ruce. Teď nejintenzivněji hledáme manažery značek do tréninku.

Do tréninku?

Ano. Rád bych do týmu přijal lidi, kteří mají cit pro značky, chtějí o ně pečovat a také vymýšlet nové. Budou mít za úkol navrhnout strategii značky, a pokud si ji před marketingovým týmem obhájí, dostanou prostor ji za mého vedení realizovat. Jestliže uspějí, završí tím trénink a dostanou prostor pracovat na vybraných značkách úplně samostatně. Obecně hledám lidi, kteří si umějí sami vytvořit obsah své práce a nečekají, až jim někdo přidělí úkol.

Myslíš, že budeš navždy marketér? Cítíš to jako svoji životní cestu?

Myslím, že ne. Baví mě být manažer. Ale ne proto, že můžu rozhodovat ve smyslu „Konečně bude po mém!“, ale protože můžu dávat lidem prostor a propojovat je. To dává vzniknout nádherným věcem.

Máš nějaký profesní vzor? Většina lidí chce být Steve Jobs.

Já mám Margaret Thacherovou. Byla to ohromně pracovitá žena s názorem. Někteří ji mají rádi, někteří nemají, ale každý ví, jaké hodnoty zastávala. Právě ta čitelnost mi přijde velice inspirující.

A oblíbený výrok, ke kterému se vracíš?

Jo. A ten jsem si nechal vytetovat. „At least you tried“. Čili: „ Aspoň ses pokusil.“ Důležitější pro mě je raději se pokusit, a nevyjde to, ale abych si nemusel zpětně vyčítat, že jsem to měl udělat. To je vždycky nejhorší.

Teď už chápu tu „troufalost“ – přihlásit se do vedení marketingu Ambiente, aniž bys splňoval podmínky.

A vyšlo to!

Z čeho čerpáš energii?

Asi z hudby. Taky si rád tancuji a zpívám. Takže když jsem mimo domov, omezuje mě to. Po návratu si okamžitě zapnu svůj playlist a začnu si zpívat a tancovat. Občas to dělám i na veřejnosti, třeba v metru.

To si taky zpíváš?

Jen si pobrukuji a trochu tancuji. Možná to vypadá šíleně.

Jeden z citátů, o které se často opírám, zní: „Je důležitý nebát se být trapnej.“

To byl jeden z velkých úkolů, když jsem sem nastoupil. Naučit se nebrat sám sebe tak vážně. Dost to pomáhá, i když ne vždy se to podaří.

Líbí se vám, jak se pracuje v Ambiente? Koukněte na Zapoj se!