Bylina týdne: pampeliška
Listy čistí
Pro listy pampelišky se vydejte na jaře – před rozkvětem chutnají nejlépe a obsahují méně hořčin, ačkoli právě ty se hodí doplnit na talíř. Hořké látky totiž prospívají nejen trávení! Komu se nahořklost přece jen nepozdává, může listy na deset minut namočit do studené vody. Přesto se pampeliška chuťově blíží čekance nebo rukole a má i podobné využití – ozeleňuje saláty a polévky, omelety, slané koláče nebo pomazánky.
Pampeliškovými listy se tradičně plní těstoviny – v italské Ligurii říkají náplni z divokých jarních bylin preboggion. Jindy se zelené části rostliny blanšírují do křehké textury a dochucují olivovým olejem, citronovou šťávou, solí a pepřem. Anebo se orestují s česnekem a chilli. Do pánve se mohou přidat také ančovičky, kousky slaniny a listy česneku medvědího, dobrý ocet, (piniové) oříšky nebo naložené bobule. Recepty obohatí různé oleje – do „špenátu“ i pesta kápněte třeba lničkový.
Za odměnu: Pampeliška se vám odvděčí slušnou porcí vitaminů (A, B, C, K a D), ale také minerálních látek (vápníku, hořčíku, fosforu…). Nehledě na to, že listy působí detoxikačně, povzbuzují metabolismus, pročišťují játra i ledviny a zahánějí jarní únavu. Rozhodně se vyplatí usušit je na čaj a skladovat po celý rok v uzavíratelné nádobě.
Kaprlata, nakládejte se!
Experimentovat můžete i s dalšími částmi smetánky. Bylinkářka Maria Treben doporučuje naordinovat si pampeliškovou kúru, to znamená po tři týdny schroupat deset stvolů pampelišek denně. Uděláte tím radost játrům a snížíte hladinu cukru v krvi. No neberte to! Kuchaři si ale raději počkají na mladá poupata, která naloží do soli a (jablečného) octa. Výsledná kaprlata si oblíbíte místo kaparů – v těstovinách, majonéze (ke chřestu), vedle ryby i ve vajíčkové pomazánce.
Tip: V Esce se pampeliškové kapary zavařují do klasického octového láku ze 200 ml octa, 600 ml vody, lžíce cukru, lžíce soli a divokého koření. Sklenička se otevírá při přípravě salátů, pečeného masa i rizota z červené pšenice.
A co květy?
Z květů pampelišek si zase vyrobíte med či sirup, který báječně přisladí vinaigrette, omáčku ke (sladkovodní) rybě nebo zmrzlinu a krémové dezerty. Rozkvetlá poupata se pro chuť (i zdraví) macerují v octě nebo ve víně, stejně jako se z nich připravuje želé a čatní. Do herbáře si připište smažené květy obalené v těstíčku z mléka, mouky a vajec, se špetkou soli a koření.
Na pampeliškový med
- 800 g květů pampelišek
- 3 kg cukru krystal
- 5 citronů
- Květy opláchněte v cedníku od nečistot a brouků. V hrnci pampelišky zalijte 2 l vody a šťávou z citronů. Přiveďte k varu a vařte asi 10 minut. Pak odstavte a nechte do druhého dne macerovat.
- Přeceďte a do tekutiny vsypte cukr. Zahřejte, rozmíchejte a svařte na medovou konzistenci.
- Skleničky plňte medem ještě zatepla. Zavíčkujte je a obraťte dnem vzhůru.
Na limonádu
- 60 g krupicového cukru na litr vody
- 50 g tibi krystalů na litr vody
- sušené ovoce (fík či rozinky)
- 150 g květů pampelišek
- citronová šťáva (až do vykvašeného nápoje)
- Cukr rozpusťte v menším množství vody. Roztokem zalijte tibi krystaly v uzavíratelné láhvi, nejlépe třílitrové.
- Přihoďte 1 fík opláchnutý pod horkou vodou nebo menší hrst rozinek a dolijte vodou tak, aby byla lahev skoro plná. Přidejte neomyté květy pampelišek a uzavřené nechte 24 hodin stát.
- Slijte do menších lahví, přilijte citronovou šťávu podle chuti, uzavřete a nechte aspoň týden odpočívat, aby se dál uvolňoval oxid uhličitý a limonáda pěkně perlila.
Síla kořenů
Naši předci přisuzovali bylinám určitá poselství – pampeliška prý motivuje k návratu ke kořenům. Ty její sahají až dva metry hluboko! Koncentruje se v nich spousta cenných látek, sbírají se na jaře či na podzim a konzumují čerstvé i sušené. Důkladně očištěné kořínky se zpracovávají jako zelenina – krájejí se do polévek nebo jen tak na chleba s máslem. Kromě toho fungují jako startér při kvašení, na fermentovanou limonádu a kvašené pivo. Kávu z pražených kořenů už jste pili?
Pozor! Při hloubení kořenů si všimněte spodní růžice listů, která na jaře připomíná jemnou zeleninu – a zaujme ve spoustě jídel! Mimochodem kořen (například ve formě čaje) pomáhá snížit hladinu cholesterolu i tlak, čistí a má příznivý vliv na trávení.
Pro zvídavé:
O léčivých účincích pampelišky byli přesvědčení již staří Řekové, nálevy z rostliny používali k odstranění pih. Zmínku o pampelišce najdete i ve spisech arabských a perských lékařů z 10. století – hořkým mlékem léčili záněty očí a překrvení jater. Středověcí mniši zase vyráběli víno z pampeliškových květů.
A kde se vzal název pampeliška? Někdo se domnívá, že je odvozen od slova pleška (taky se jí nářečně říká pléška), které se inspiruje holou „hlavou“ pampelišky po odkvětu. Jiní odkazují k německému Pappe (kaše) nebo latinskému pappus (chmýří). Podle bílé tekutiny ve stonku dostala také pojmenování smetánka.
Zdroj: kuchaři Ambiente, Divoženka v kuchyni, Forager chef
Líbil se vám článek?
Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.
