Co dům dal

Nasaďte si sluchátka a zaposlouchejte se do podcastu Co dům dal. Spisovatel Lukáš Berný, historici, urbanisté, hospodští, lidé z Ambiente a informace, které v učebnicích nenajdete. Vydejte se s námi na místa, kde se píše hospodská historie. Najdete ho na Spotify, Soundcloudu i na Apple podcastech.

Podcast o historii Co dům dal najdete k poslechu v aplikacích Spotify, SoundCloud a Apple Podcasts. 

Na start (a na světlého kozla!) k Černému volovi

S Lukášem Berným, spisovatelem a znalcem hospodské historie, se setkáváme před vraty pivnice U Černého vola. Proč Pražská pivní zoo Ambiente startuje právě tady, vysvětluje její průvodkyně Lucka Janečková:

„Je to hospoda, kde vám pivo načepují už v deset dopoledne, takže pokud by měl někdo velkou žízeň, tady může začít úplně nejdřív. Když jsme U Černého vola s našimi účastníky, doporučuju jim dát si velkopopovického kozla. Je to totiž jediná zastávka na celé trase, kde si světlého kozla mohou dát.“

U Černého vola se začíná také proto, že tato hospoda stojí nejvýš ze všech vybraných výčepů. A kromě strategické polohy má také dlouhou a bohatou historii.

„Dům je z roku 1492 – to se dobře pamatuje podle objevení Ameriky. Je ale možné, že tu hospoda byla daleko dřív, procházely tudy totiž hradby – jejich zbytky jsou dodnes vidět ve sklepeních. V 19. a 20. století tady pak byla hospůdka, kam chodila prvorepubliková politická reprezentace, malíři, literáti a další zajímavé osobnosti,“ vypráví spisovatel Lukáš Berný, jak legendární a vzorový je tenhle podnik. 

Hroch má „genia štamgastů“

Další zastávkou je hospoda U Hrocha. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o podobně starou pivnici, jako je „Vůl“, Lukáš nás však záhy přesvědčí o opaku:

„Je pravda, že je tady od roku 1994, což je třicet let – to je víc než čtvrt století. Možná už taky není tak mladá, ale když to srovnáme s Černým volem, odkud jdeme, tak je to hospůdka skoro nová. V devadesátých letech, kdy začaly zanikat klasické pivnice, protože je z Malé Strany vytlačil turistický ruch, se štamgasté z okolních hospod ,nastěhovali‘ do téhle nové, která se chtěla stát právě tou klasikou pivnicí. Vždycky říkám, že genia loci dělá historie. Ale tady je genius loci obrovský, tak to asi nebude jen historií, ale hlavně lidmi,“ uvažuje Lukáš. 

Mohlo by vás zajímat

Co dům dal: Jak se dostala Pražská šunka až do Ameriky a díky komu chutná tak dobře?

Podcast o pražské uzenině, která se proslavila po celém světě.

Clinton, Havel, Hrabal

Předposlední pivnicí, kudy vede Pražská pivní zoo Ambiente, je legendární výčep U Zlatého tygra. Lukáš Berný se tomuto místu věnuje v jedné ze svých knih Kde pijí múzy.

Zlatého tygra proslavily zejména četné návštěvy spisovatele Bohumila Hrabala, kterého v pozdních letech lokál inspiroval a našel tu mnoho námětů pro své prózy. Slávu pivnici přinesla také návštěva prezidentů Václava Havla a Billa Clintona v roce 1994. Na stěnách malého, zato živého podniku tak visí fotky politiků i literátů a výzdobě dominuje busta Hrabala, sloužící jako památník.

„Bohumil Hrabal, to byl podobný případ jako Jaroslav Hašek. Nenajdeme známou hospodu, do které by aspoň občas nezašel, ale je pravda, že u Tygra ke konci života sedával prakticky denně. Takže se tu stal tím opravdu největším štamgastem,“ dosvědčuje Lukáš Berný.

„Hrabalovy poslední knížky z 90. let, třeba Růžový kavalír nebo Večerníčky pro Cassia, jsou příběhy, ve kterých on sedí v hospodě  a pozoruje dění kolem sebe. Je to krásná kronika devadesátých let. Hospoda tady přesahuje roli občerstvovny a díky Hrabalovi promlouvá i do kultury,“ doplňuje.

Nejslavnější výčepní, který kdy v Tygrovi působil, byl pan František Skořepa. Zlatého tygra vedl od 30. do 50. let 19. století a do výčepu se mu podařilo přilákat tehdy „důležitou“ pražskou klientelu. A zatímco zprvu neměl zrovna v lásce, když po boku muže přišla do pivnice i žena, svůj názor díky jedné velké osobnosti změnil.

„Výčepní Skořepa vypozoroval, že když přišli pánové do Tygra s dámou, vypili njaednou méně piv než obvykle. Proto měl pan Skořepa fígl – dámám kupoval lístky do vedlejšího kina na Perštýně, kam je poslal, zatímco páni konzumovali pivo. Pak ale jednou přišla paní Helena Prýmková s manželem a každý platili při odchodu 22 vypitých piv,“ vypráví Lukáš. 

Mohlo by vás zajímat

Co dům dal: Jak vznikl slavný Macharův dort a kde rád mlsal T. G. Masaryk?

Podcast o historii domu, ve kterém sídlí cukrárna Myšák!

Do Zlatého slona nasbírat sto razítek

Pivní zoo končí v nejmladší „zvířecí“ pivnici – U Zlatého slona, otevřené v roce 2011. Za návštěvu stojí hned z několika důvodů: zahrádka funguje celoročně, pivo si tu dáte i malé či v podobě šnyta nebo mlíka, a navíc se můžete stát výsostnými členy – a to tak, že nasbíráte sto zlatých slonů na průkazce. Až se průkazkou propijete, výčepní vám „darují“ jednoho ze slonů nakreslených na zdi. Toho si podepíšete a je navždy váš.

Pivnice U Zlatého slona sídlí v domě U Radničních na Havelském náměstí. O architektuře budovy i o dění na největším středověkém náměstí v hlavním městě se rozpovídal urbanista a popularizátor Prahy Petr Kučera:

„Tržiště je lemováno domy, které jsou v základě středověké. Jednalo se původně o měšťanské domy, které v přízemí mívaly obchod či řemeslo a v patře se bydlelo. A to, co nám Havelské tržiště dnes odděluje od Rytířské ulice, je blok domů, na jehož místě stávala Havelská tržnice, také se jí říkalo Kotce. Byl to bez nadsázky první pražský obchodní dům – už ve středověku, ve čtrnáctém století,“ odhaluje architekt jeden z pozoruhodných detailů.

Máte chuť poslechnout si víc z hospodské minulosti? Nalaďte si podcast Co dům dal a ponořte se ve zhruba 15 minutách do historie domů, míst i do osudů osobností spojených s gastronomií.