Letošní rok připravil nemalé výzvy vinařům po celé Evropy. Francie hlásí vůbec nejmenší sklizeň v poválečné historii, nižší byla jen v roce 1945. Z Itálie přicházejí zprávy o velmi náročném ročníku, slovy legendárního monologu z Blade Runnera: „Viděl jsem věci, kterým byste vy, lidé, nevěřili.“ I zde bude sklizeň nejskromnější, jakou pamatují za minimálně posledních šedesát let.

Ani na druhém konci světa to neměli vinaři jednoduché. La Niña a další klimatické změny, především vlny extrémních teplot, přinesly v Chile jednu z nejranějších sklizní a výrazně nižší výnosy. Vzhledem k divočejšímu průběhu ročníku prakticky po celém světě by tedy bylo překvapením, kdyby na vinicích v Čechách a na Moravě vše proběhlo idylicky.

Réva spálená mrazem

A překvapení se bohužel nekonalo. Slibně a rychle se rozvíjející révu zasáhly v dubnu a květnu, s odstupem tří týdnů, dvě vlny silných mrazů. Mrazivé počasí, které spálilo letošní potenciální úrodu, řádilo prakticky ve všech vinařských podoblastech Moravy i v Čechách, nejvíc asi na Znojemsku a Slovácku. Výrazně poškozena nebo zničena byla zhruba třetina vinic, přičemž v některých polohách byla devastace prakticky absolutní, zatímco jiným se zázračně vyhnula.

„Výnos odhaduji, i po konzultacích s kolegy, o 30 až 50 % nižší než v posledních dvou ročnících,“ říká mladý vinař Roman Fabig z Hustopečí. I Petr Marada z Mikulčic konstatuje „objem sklizně o 40 % menší než v roce 2015.“ Škody jsou navíc nejen na letošní úrodě, ale i na celých nových výsadbách; ty z dubna musí leckde úplně odepsat.

Z extrému do extrému

Optimismus mohlo vinařům vrátit teplé pozdní jaro a poté léto, ovšem nebýt toho, že révu především na Moravě sužovala dlouhá perioda sucha a veder. „V nejteplejších dnech jsem večer naměřil až 35 °C na osluněné straně hroznů. Pro keře révy to znamenalo dlouhotrvající stres, na jižních svazích se réva doslova vařila,“ říká k tomu oblíbený velkobílovický vinař František Mádl. A dodává, že jako by už nebylo „běžných“ ročníků: „poslední dobou jsou i extrémní ročníky standardem, alespoň se to tak zdá“.

Coby poslední zkouška, už v závěrečné fázi dozrávání a na počátku sklizně, dorazilo dvoutýdenní období dešťů a chladu. To zpomalilo dozrávání; místo aby hrozny nabíraly cukr, začaly kumulovat vodu, a navíc je napadaly plísně a houbové choroby. Poslední záchranu tak mohlo představovat až teplé babí léto a slunečné dny v závěru září.

Šance pro rané odrůdy?

Přese všechny nepříznivé okolnosti se díky neúnavné práci ve vinicích a pečlivosti ve sklepích netřeba bát, že by z letošního ročníku nevzešla chutná a zajímavá vína. V mnohých vinařstvích to vypadá opravdu slibně, byť vína bude výrazně méně, než je dlouhodobý průměr.

A co lze tedy od letošního ročníku očekávat? „Díky tomu, že v září nebyly extrémně vysoké teploty, hrozny dozrávaly postupně. To pravděpodobně přinese vína s vysokou aromatikou, vína plné, vyvážené chuti a vůně. Ročník je příznivý spíš pro ranější odrůdy. My máme velmi pozitivní očekávání v případě odrůdy Solaris, z pozdnějších odrůd je to Hibernal,“ odhaduje Alena Krausová z Mělnického vinařství Kraus.

Favority Františka Mádla jsou momentálně Rulandské šedé a cuvée Neuburské + Sauvignon, nicméně, jak říká: „vynikající je i Frankovka – zdravá a s vysokou cukernatostí, a rovněž Alibernet, jímž jsme nezvykle brzo – už 10. října – zakončili letošní sklizeň. Velmi kvalitní je také Veltlínské zelené, byť ho bylo o 70 % méně.“

Ročník jako výzva

Pro Petra Maradu je ročník výzva a připadá mu „zajímavý z hlediska různorodé zralosti hroznů vlivem jarních mrazů“, a to i v rámci jedné vinice a odrůdy. S konečným soudem však raději vyčkává, stejně jako ostatní. První mladá vína dorazí již tradičně 11. listopadu, na sv. Martina, na serióznější produkci a definitivní verdikt si ovšem budeme muset počkat nejméně do příštího roku.