Čtyři druhy sladu a místní voda

Myšlenka se zrodila před třemi lety, kdy po celé republice ožívaly malé pivovary a hospodám přestalo jedno pivo na čepu stačit. Proto i Ambiente přišlo s nápadem nabídnout druhé pivo, které by se hodilo k plzeňskému ležáku. „Byl by nesmysl dělat vedle tankového Prazdroje další světlé pivo,“ poznamenává Lukáš Svoboda. Novinku si celou dobu představoval jako hodně silný tmavý speciál. „Oslovili jsme plzeňský pivovar a spojili se s jejich sládky. Společně jsme se snažili najít tu správnou chuť,“ pokračuje Lukáš.

Ochutnávka proběhla v létě 2014 a hned na první pokus splnila všechna očekávání. Výsledným pivem byl tmavý nefiltrovaný a nepasterizovaný Kozel ze čtyř druhů českého ječného sladu. „K vaření tohoto ležáku se používá voda z místních zdrojů. Její složení je pro tento typ piva nejvhodnější,“ vysvětluje Jiří Bernát, sládek Velkopopovického pivovaru. „Díky kombinaci sladů se podařilo docílit suché chuti – po napití necítíte sladkost, charakteristickou pro tmavá piva.“

Trvanlivost piva je 21 dní, a to díky živým pivovarským kvasinkám. Přežívají, protože se Kozel nefiltruje ani nepasterizuje. „Kromě Lokálů ho můžeme čepovat i v Čestru, protože tam mají zachlazený box. Takové pivo totiž nejde skladovat jen tak pod barem,“ zdůrazňuje Lukáš Svoboda.

„Museli jsme ho řezat opačně.“

Je známo, že černá piva bývají hutnější a těžší než ta světlá. U Našeho Kozla je to ale jinak – stupňovitost neboli extrakt mladiny u něj nepřesahuje 12 % (přesně 11,2 %), zatímco u Prazdroje to je 11,69 %. „Když se řeže pivo, dolů musí jít to s větším tělem. Proto ho u nás musíme řezat opačně: nahoru jde Kozel, dolů Prazdroj,“ říká Lukáš Svoboda.

Hosté Lokálu pijí Našeho Kozla čím dál víc. Za rok se zvýšila jeho konzumace čtyřnásobně, a to navzdory tomu, že měl pivovar občas výpadky. „Nejvíc se ho vypije samozřejmě v Lokále v Dlouhé ulici, protože tam chodí spousta turistů a u těch je černé pivo velice populární. Oblíbený je ale i v nově otevřeném Lokále u Caipla v Brně,“ uzavírá Lukáš Svoboda.