Marcus pracuje už osmým rokem jako passador v Brasileiru ve Slovanském domě. Do Prahy se přestěhoval z brazilského města Recife. Kromě toho, že jako každý Brazilec miluje hovězí picanhu, je jeho láskou a životní náplní capoeira.

Brazilské bojové umění připomínající tanec je v jeho rodině tradicí. Dělal ho jeho dědeček, oba rodiče a Marcus do něj teď zasvěcuje i svou dceru. V České republice je hlavním reprezentantem mezinárodně uznávané skupiny Axé Capoeira, pro kterou v roce 2013 vybojoval třetí místo na mistrovství světa.

V capoeiře je zvykem, že každý dostane přezdívku. Marcusova je Tartaruga, protože mu, jak sám říká, všechno trvá dlouho – jako želvě. I tak ale vedle práce stíhá několikrát měsíčně cestovat do zahraničí, kam je zván právě na festivaly capoeiry. V květnu byl třeba v Kazachstánu a Německu a do konce roku plánuje ještě Paříž, Švýcarsko, Kanadu, ale i Čínu.

Robin Kábele je manažerem Čestru. Do práce jezdí na kole fixed gear. „Je to takový furtošlap, extrémně rychlé kolo, určené původně pro newyorské messengery. Nemá brzdy, takže se brzdí smykem, dá se na něm jezdit i pozpátku… Člověk musí být pořád ve střehu,“ říká.

Petr Bartoš vaří v La Degustation Bohême Bourgeoise – a hraje v kapele ██████ (dá se vyslovit jako „nic"). „Naše muzika se pohybuje na rozhraní black metalu, hardcoru a ambientu, což jsou pro většinu lidí buď hodně alternativní, nebo nestravitelné žánry. Pro nás je to nezvyklý, ale upřímný způsob projevu,“ vysvětluje. Kapela funguje od roku 2011 a má za sebou koncerty jak u nás, tak po Evropě. „Nejraději hrajeme v klubech bez pódia, v nejtěsnějším kontaktu s publikem,“ dodává Petr.

Matěje Tabačíka můžete potkávat jako číšníka v Lokálu u Bílé kuželky. Vedle toho hraje v kapele Ellyce. „Můj nejlepší kamarád Matěj, taky kytarista, mě jednou viděl hrát na Sázavafestu, tak jsme začali tvořit společně a hledali spoluhráče. Na náš inzerát se hned ozvali dva kamarádi: Jirka, který hrál na basu a zpíval, a bubeník Jarda. Od té doby jsme kapela; mimochodem do Lokálu U Bílé kuželky mě dovedl právě Jirka,“ vypráví Matěj.

„Náš žánr je hodně specifický, něco mezi alternativním rockem a post-hardcorem. Zkoušíme tak jednou týdně, jak nám vyjde čas, protože někdo má práci, někdo školu… Za ty dva roky jsme nahráli dva songy a už za sebou máme poměrně dost koncertů, v Praze třeba v Rock Café, Cross, Chapeau Rouge... Teď si ale dáváme tříměsíční tvůrčí pauzu, zavřeme se ve zkušebně a budeme cvičit a skládat na naše první pětisinglové EP,” vysvětluje Matěj s tím, že by ho rádi vydali i s videoklipem začátkem října.

A jestli je mu hraní k něčemu dobré v práci? „Řekl bych, že mi pomáhá s komunikací s hosty a taky odbourat trému.”

www.zapojse.ambi.cz