Restaurace Štangl je oslavou designu, české keramiky i originálního skla

7. srpna 2024
Foto: Jakub Dohnálek
Degustační večeře v restauraci Štangl potěší nejen vaše chuťové pohárky, ale také vytříbené oko. Šéfkuchař Martin Štangl nepodcenil žádný detail, a tak interiér v přírodních tónech doplňuje autorské nádobí od českých umělkyň.

Půl na půl

Chcete vědět, co vznikne, když se spojí zahraniční zkušenosti Kristíny Nemčkové s kulinářským uměním šéfkuchaře Martina Štangla ? Pak si v kalendáři podtrhněte datum 27. a 28. září, kdy v degustační restauraci Štangl proběhne pop-up Půl na půl. Těšte se na šest chodů z lokálních sezónních surovin, které budou připraveny michelinskými technikami.
Koupit lístky

Degustační restaurace Štangl, za kterou stojí šéfkuchař Martin Štangl se svým týmem, je nejen obrazem moderní gastronomie, ale také poctou českému designu a přírodním materiálům. „Na podobě interiéru jsme spolupracovali s architektkou Terezou Froňkovou, která stojí i za původní podobou Esky. Tereza věděla, co chceme ve Štanglu vařit, jak k jídlu přistupujeme, a od toho se odvíjely její nápady. Po několika schůzkách bylo jasné, že se v prostoru chceme soustředit primárně na přírodní materiály,“ vypráví šéfkuchař Martin Štangl.

Mezi industriálem a přírodou

Srdcem interiéru s 36 místy k sezení je velká otevřená kuchyň s kamennými pracovními deskami. „Odstoupili jsme od běžného nerezového vybavení a vyměnili ho za dřevo a kámen, díky čemuž začala kuchyň restauraci dominovat,“ vysvětluje architektka Tereza Froňková. „Současně jsme ale chtěli smazat hranici mezi kuchaři a hosty. Z toho důvodu jsou tyto ,ostrovy‘ umístěné kolmo ke stolům – vše je naprosto transparentní a lidé z týmu nikdy nestojí zády k hostům. Nehledě na snazší pohyb servisu.“ 

Při sestavování architektonického návrhu hrálo zásadní roli také to, že restaurace Štangl vznikla v prvním patře původní Esky. Tereza Froňková tedy stála před výzvou, jak oba koncepty odlišit. „Esce v přízemí vládne ocel, nerez a bílá barva, kdežto ve Štanglu převažuje dřevo. Objevuje se i v kontejnerovém zázemí, na toaletách nebo zábradlí a vnáší do restaurace nezbytnou eleganci,“ popisuje architektka a dodává, že do podoby interiéru zasahuje i industriální povaha celé budovy.

„Nejde ji úplně ztlumit – chtě nechtě bude napořád přítomná v obalové konstrukci, ať už je řeč o střeše, nebo o historické ocelové konstrukci. Mohli jsme se však alespoň částečně zbavit oceli a použít místo ní přírodní materiály, které podporují neindustriální estetiku a ladí s konceptem restaurace,“ doplňuje. Podstatnou součástí interiéru jsou také kulaté dřevěné stoly a designové lampy, zavěšené přímo nad nimi.

Srdcová keramika

Pokud si dopřejte degustační menu ve Štanglu, pravděpodobně se během večera setkáte s různorodým nádobím. Pro Martina Štangla je srdcovou záležitostí autorská keramika od Hanky Vrbicové. „Velkou výhodou bylo, že jsme si s Hankou řekli, jak by talíře mohly vypadat, a Hanka rovnou sedla ke kruhu a talíř vytočila,“ vzpomíná Martin Štangl na společný tvůrčí proces.

Výsledkem je několik variant talířů, které jsou odlišně glazované, přitom dohromady vytvářejí hezký celek. „Martin mi pomohl vnímat nádobí v kontextu jídla. V restauraci nestačí, aby byl talíř krásný – slouží jako paleta a neměl by odvádět pozornost od toho, co se na něj servíruje. Glazura se proto musí upozadit. Důležitý je zkrátka podpis kuchaře, a ne hrnčíře,“ zdůrazňuje Hanka Vrbicová. Kromě talířů si o pozornost říkají i její keramické konvičky, propracované do posledního detailu. 

Originální sklo

Ikonickým kouskem jsou také skleničky od české designérky Elis Monsport. „Martin Štangl mě oslovil s tím, že by do vznikající restaurace chtěl zajímavé sklo. Na začátku jsme se bavili o talířku na amuse bouche či dezerty. A tak vznikl oboustranný talířek, který je z jedné strany texturovaný a z druhé hladký,“ vzpomíná designérka na začátky spolupráce.

View post on Instagram
 

U skleněného talířku ovšem zdaleka nezůstalo, a tak dnes podnik zdobí také upravená sklenice Forrester, karafa Proportions a miska na nožičce. „Sklo pro Štangl vzniká přirozeně, ale hodně čerpám ze zkušeností nabytých v Esce. Snažím se, aby bylo v souladu s restaurací, s rozmanitostí pokrmů, a přitom dobře plnilo svou funkci,“ říká Elis Monsport, která v minulosti pracovala v Esce jako runner. 

Podle designérky je velkou výhodou také to, že s Martinem Štanglem konzultuje skici, avšak při samotné tvorbě má volnou ruku. Můžeme se těšit i na další skleněné kousky z její dílny? „To se uvidí, restaurace Štangl je živý organismus, který roste, vyvíjí se a potřebuje nové věci. A tedy i nádobí, které nové myšlenky a chutě podpoří,“ uzavírá Elis Monsport. 

Líbil se vám článek?

Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.