Začalo to Eskou a Bokovkou, pak jste navrhovala oděv pro zaměstnance Brasileira ve Slovanském domě a všech Lokálů. Může vás ještě něco překvapit?

Rozhodně! Na každé zakázce se člověk něco nového naučí a každá restaurace má specifické požadavky, třeba podle toho, jaké vybavení personál potřebuje. Někde nosí kasírku, v Lokálech extrémně těžkou, někde jen tužku a účtenky, jinde rukavičky…

Na jaké specifikum jste narazila v La Degustation?

Že nepotřebují skoro vůbec nic! Tedy obsluha; sommelierům jsme posunovali kapsy tak, aby se do nich dobře sahalo, a taky jsme je vypodložili, aby špička otvíráku neprotrhla látku. Pokaždé se vyptávám zástupců všech profesí, protože ani manažer často nemůže vědět všechny detaily. Ty jsou přitom důležité, protože pomáhají k lepším výsledkům. Není to žádný rozmar, souvisí to s profesionalitou a to respektuju.

Na uniformách se podílejí i další návrháři. Proč jste tentokrát oslovila Laformelu?

Patří k mladší generaci návrhářů, a přitom už mají zkušenosti i ocenění; pravidelně se účastní Prague Fashion Weeku a mají úspěch i v zahraničí. Navíc už jsme společně pracovali na návrzích zástěr a na oděvech pro Brasileiro.

Brasileiro muselo být hodně specifické, ne?

To ano. Inspirovala jsem se barevností restaurace a zároveň jsme oděvům chtěli vdechnout energii Brazílie a karnevalu. Použili jsme barevné plisé, které je typické právě pro tvorbu Laformely.

Jak si rozdělujete„úkoly“? Nedochází občas ke srážkám ega?

Vůbec ne. Já přinesu zadání a základní koncepci, pak už společně vymýšlíme střihy a oslovujeme dodavatele, třeba střihová dokumentace ve všech velikostech byla na Laformele. Díky zkušenostem z gastro provozů vím, jak důležitá je praktičnost a funkčnost. Často máme nápady, jak oděv pojmout daleko výtvarněji a odvážněji, jenže musíme myslet na to, že ho budou nosit lidé různých velikostí a různého věku. Nešijeme na modelky, ale na personál!

Jak jste na to šli v případě La Degustation?

Zadání znělo odlehčit formální styl a přitom zachovat exkluzivitu. V La Degustation záleží na každé osobnosti. Rozhodli jsme se pro „dekonstrukci“ saka, odstříhávali jsme různé části tak, aby to bylo zároveň sako i zástěra. Vzešly z toho tři typy oděvů. Manažeři mají sako bez rukávů a částečně i bez zad, další obsluhující personál nosí zástěru, která vypadá jako zapnuté sako, a sommelieři dostali delší zástěry s klopami a kapsami.

K čemu dalšímu musíte přihlížet?

Dbám na to, aby oděvy ladily s interiérem a celkovou koncepcí restaurace. V tomto případě se prostor díky rekonstrukci prosvětlil, takže i na uniformy je víc vidět. Změněnému osvětlení jsme přizpůsobili například barvu košil. I na těch se podílela Laformela. Boty ušila firma Redno, malá manufaktura ze Šumavy.

České jídlo, takže i české značky?

Přesně tak. Snažím se spolupracovat nejen s českými návrháři, ale i dodavateli: látku na košile dodala Mileta a celá výroba uniforem probíhala v Česku. Důraz na lokální původ je pro mě důležitý a myslím, že odpovídá i filosofii Ambiente.

Celý loňský rok jste řešila také oblečení pro Lokály. Bylo to tak náročné…?

Nechtěla jsem radikálně měnit vizuální podobu uniforem, protože Lokály mají specifický styl, a tak se změna týkala především materiálu. Vymýšlela jsem letní odlehčenou variantu pro servírky a manažerky, aby jim v létě nebylo takové vedro, a vznikla z toho nová „šatozástěra“. Není to tolik patrné na první pohled, základem je pořád bílá košile a tmavé kalhoty, ale obojí má trochu jiný střih a je ušito z jiných látek. Teď se budou objednávat i boty. V Lokálech se personál opravdu hodně naběhá…

Takže nové uniformy jako projev péče o zaměstnance?

Dá se to tak říct. Osobně se mi moc líbí, že Ambiente vykročilo tímto směrem. Myslím si, že je to velmi progresivní a inspirativní přístup. V Ambi je každý detail promyšlený a zároveň působí přirozeně. Péče o uniformy je projevem komplexního uvažování – když se personál cítí dobře, může podávat lepší výkony. A navíc v celkovém dojmu z restaurace hraje oblečení významnou roli. Když se dělají rekonstrukce interiérů, je dobré neopomenout ani uniformy zaměstnanců, aby dotvářely celkovou atmosféru podniku.

Toho nikdy nedosáhnete, když spoléháte na velké firmy, které dovážejí látky z Číny nebo odtamtud vozí rovnou celé uniformy. Vyrábějí se tam v obrovských sériích, často z nepříjemných umělých materiálů. Navíc, když to vezmeme z hlediska udržitelnosti, jejich uhlíková stopa je řádově větší. My jdeme jinou cestou a já to moc oceňuju. Často není jednoduché najít dodavatele, kteří pracují na úrovni, kterou si představujeme, ale myslím, že se nám to daří.

Máte při svém vytížení vůbec čas na vlastní tvorbu?

Samozřejmě. Nedávno jsem vyvzorovala nové doplňky ke stolování – prostírání, ubrousky, pytlíky na chléb. Do výroby se dostala nádoba na fermentování Quassac… A pokračoval i projekt Zástěrka.