Kdo s tím „revolučním“ nápadem vlastně přišel?

Nechci, aby to znělo namyšleně, ale byl jsem to já. Dlouhodobě uvažujeme o tom, jak bychom se mohli v rámci brněnské gastrosféry víc komunitně propojit, a tohle je jedna z prvních vlaštovek. Teď uvidíme, kdo se chytne.

Jak to myslíte?

Možná víc lidí uvidí, že se v jednom podniku klidně může říkat, že existují i nějaké další. Už teď víme, že nálada v Brně je dobrá a že máme na čem stavět. Hrozně mě zajímalo, jaké budou reakce, zatím jsou super. Jasně, jsou lidi, kterým se to nelíbí, ale je jich minimum.

Jak vznikl nápad pojmenovat drinky přímo podle konkrétních míst?

Časopisovou verzi menu jsme udělali už loni. Chtěli jsme jednotící téma a napoprvé jsme zkusili hollywoodské herce a herečky. Zjistili jsme, že tematičnost nás baví, navíc menu působí kompaktněji, a tak jsme hledali další sjednocující téma… a pak se to potkalo s naším uvažováním v rámci komunity. Dlouho jsem myslel, že drinky budou jednotlivými místy jen inspirovány, ale budou se jmenovat jinak. Ale pak jsem si uvědomil, že takhle půjdeme na dřeň. Svým způsobem je fakt komické sedět u nás v baru, objednat si drink s názvem jiného podniku a pak to slovo pořád používat. Není to jen drink inspirovaný Lokálem, ale prostě říkáte: Já chci Lokál, a u toho se na něj díváte z okna. Když jsem to nadhodil našim barmanům, byli nadšení, hned se toho chytli a navrhovali, co všechno by tam dali.

Podle čeho jste podniky vybírali?

Dal jsem barmanům zadání, ať vymyslí drinky podle podniků, který podle nich dělají současné Brno takovým, jakým je. Že to nemusí být jen gastro, ale jakákoli místa, kde se potkávají lidi a která tak přispívají k veřejnému prostoru. Může to být podnik, který má nejlepší jídlo, nejlepší atmosféru, nebo všechno dohromady. Zasahoval jsem minimálně, i když osobně bych třeba vybral trochu jiné podniky. Asi bych výběr víc rozrůznil, aby byl vyváženější z hlediska zaměření. Dlouho jsem to udělat chtěl, ale pak jsem si řekl, že ne. Za návštěvy restaurací a barů utrácejí nejvíc právě barmani a kuchaři, takže je znají nejlíp.

Konzultovali jste s majiteli vybraných podniků receptury drinků?

Těsně před vydáním menu jsem se majitelů ptal, jestli je to pro ně v pořádku, a domlouval focení, které ho společně s texty Michala Lapčíka z Nepiju břečky dotváří. Všichni byli nadšení. Do receptur nikdo nemluvil, až na Spirit bar. Tam chtěli recepturu vědět a pak nám navrhli jiný drink. My jsme ho zase trochu upravili a nakonec je z toho kompromis. Všechny podniky reagovaly skvěle, myslel jsem si, že někdo třeba bude zdrženlivější, ale vůbec. Jenom v jednom případě řekli: Super, ale co za to chcete? Tak jsme vysvětlovali, že nic, že se jen ptáme na dovolení.

Přesto se na Facebooku objevilo nařčení, že je to celé zaplacené. Co vy na to?

Já si myslím, že každý rozumný člověk ví, že to tak nebylo. I ti, co to tam píšou. Můžou to být lidi z podniků, které trochu štve, že tam nejsou, což dovedu pochopit. My ale netvrdíme, že je to výběr toho jediného nebo nejlepšího. Je to prostě jen náš výběr.

To, že doporučujete restaurace a kavárny, není zase tak zvláštní – ale bary, tedy byznys stejného zaměření, jaké máte vy?

S tím si právě dovolím nesouhlasit. Jasně, Spirit, Runway nebo Pablo EscoBar taky nabízejí koktejly, ale jsou jiní než my. To je podle mě alfa omega. Spousta lidí nechápe, proč chci dávat prostor konkurenci, ale tak to není. My míváme plno a často se sem další zájemci nedostanou. Ale někdy tu jsou i hosté, kteří by radši byli jinde, jenom o tom nevědí. Třeba by jim v daný večer bylo líp v Runwayi, protože tam je větší klid, nebo naopak ve Spiritu, kde je zase větší party. A byli by spokojenější, což by bylo lepší i pro nás, protože i když se snažíme, nedokážeme uspokojit každého. Když se to rozdělí a nám sem přijdou lidi, kteří chtějí být stoprocentně právě tady, tak je to značka ideál. I za tu cenu, že jich někdy bude míň. Nemůžeme být univerzální místo, ani jsme jím nikdy být nechtěli, ale do určité míry jsme se jím stali. Vlastně to není nic nového, lidi se nás ptají, kam pak mají jít dál, a my jim nějaký podnik doporučíme.

Mohlo by něco takového fungovat i v Praze?

Brno je specifické tím, že se tady toho většina odehrává v centru, takže se neustále potkáváme. V Praze je podniků mnohem víc, lidé se znají spíš v určitých segmentech. Ale já Prahu vlastně neznám a moc jí nerozumím. Když už se potkám s někým odtamtud, bavíme se spíš o tom, jaké máme zrovna drinky, než o celkové atmosféře. Takže těžko odhadovat, jestli by to šlo, jestli by si to někdo vůbec dovolil a ocenil to. Nevím, jak jsou tam rozdělení zákazníci. Lidé, kteří chodí k nám, navštěvují i spoustu míst z našeho výběru, takže to pro ně není zase tak překvapivé. Netuším, jestli v Praze funguje taky tak. Pokud ne, postrádalo by to smysl.

Podniky tedy reagují nadšeně. Co zákazníci?

Menu máme od pondělí, bezprostřední reakce jsou super, ale to nejdůležitější budeme vědět asi za měsíc. Pokud je menu dobré, budou se drinky z něj pít víc než klasiky. Předchozí verze byla víc popíková, chutě byly průměrnější, v té aktuální se dá snadněji splést. Používáme víc domácích surovin, u kterých není šance dopředu tušit, jak chutnají. Minule jich bylo dvanáct, teď jich je sedmadvacet. Tím pádem je potřeba být s hostem víc v kontaktu, provést ho, vysvětlit mu, jak drink chutná, aby nedocházelo k mýlkám. Párkrát už se stalo, že lidé hrozně chtěli drink s názvem podniku, který mají rádi, a pak byli zklamaní. Čím silnější vztah k místu, tím míň při rozhodování záleží na chutích. Je ale dobře, že to vyžaduje větší komunikaci se zákazníkem, protože tím pádem je třeba víc se snažit – a to přesně chceme.

Může spolupráce a podpora napříč podniky zajít ještě dál?

Mám sen, že bychom se jako majitelé nebo provozní pravidelně potkávali na nějaké platformě a společně řešili, co nás trápí v našich vlastních podnicích, co funguje, co nefunguje. A pak třeba vystupovat jednotně i v rámci města. To už by byl ale takový upgrade.

Myslíte, že je to reálné?

Myslím, že jo. A na novém menu si to chci trošku vyzkoušet.