1.

Tupé nože & půjčování nožů
Proto si každý nosí svoje ostré nože – anebo si nestěžuje. A nutno počítat s tím, že při otázce „Můžu si na chvilku půjčit tvůj nůž?“ se každému kuchaři zvětší oči hrůzou tak, že kocourek ze Shreka proti tomu vypadá jako asijský prodejce. Na cizí nože se prostě nesahá!

2.

Křížová kontaminace
Neboli potenciální hrozba otravy z jídla někým, kdo vůbec netuší, co dělá. Nakrájet si „trošku zeleninky do salátu“ na prkýnku, na kterém se před chvílí porcovalo syrové kuře, je na lístek do pekla... Pokud tedy daný host není milovníkem kuřecího sashimi (a salmonelly).

3.

Pokládání věcí na zem
Následuje malý rébus: Pepa položí velkou nádobu s vývarem na zem, protože „jinde nebylo místo“, přijde Franta a uklidí to do police, Tomáš si chce vzít vývar, přinese ho do kuchyně a položí na stůl… I (pod)průměrně bystrý počtář si z této úlohy snadno vyvodí, že výsledek je stejný, jako kdyby si Pepa, Franta i Tomáš do police i na stůl rovnou položili boty. To nechceš!

4.

Nepořádek
Oblíbená věta šéfkuchařů? „Bordel v kuchyni znamená bordel v hlavě.“ Asi si těžko představit kuchaře, který miluje svoji práci, je pečlivý, organizovaný, a kolem něj to vypadá jako v bojové linii v Afghánistánu. „Nemít na úklid čas“ je stejné jako nemít při plavání čas dýchat; vypadá to, že tak šetříte čas, ale zpomaluje to a dřív nebo později se utopíte… v bordelu.

5.

Vařit v cizí kuchyni
Ono to fakt není „úplně jedno“. Zatímco ve vlastní kuchyni tančíte jako baletky, protože provádíte samé úsporné, zautomatizované pohyby, na cizím území strávíte hromadu času už jen pouhým hledáním věcí. Výsledek? Buď vypadáte jako Vlasta Plamínek věštící pravděpodobné místo výskytu (to když jste moc hrdí, než aby se zeptali), anebo jako Honza Rosák v Riskuj (ta smršť otázek!). Přesto někteří kuchaři tenhle adrenalin zřejmě vyhledávají, a proto si vymysleli pop-upy.

6.

„Jé, ono to došlo?!“
Tak v první řadě: „To“ nemůže samo dojít, protože jídlo nemá nohy! No jistě; jde o známou situaci, kdy někdo z kuchařů v tichosti dobere surovinu, aniž by se o tom ostatním zmínil, natož aby ji objednal. Není totiž větší radosti než vybíhat v rondonu do nejbližšího obchodu, a to nejen proto, že po hodinách strávených v kuchyni bez oken budete mít šok z toho, že venku je světlo a existují tam lidé. Jen o trochu menším zlem je de facto prázdná nádoba, v níž někdo nechal demonstrativní zbyteček suroviny, jen aby ji nemusel doplňovat.

7.

Dochucování bez ochutnání.
To, že si děda doma dosoluje polívku, ještě než ji ochutná, neznamená, že to tak bude dělat i v restauraci. Někteří kuchaři dokonce suverénně tvrdí, že poznají po čichu, co jídlo potřebuje. Ale prosím vás! Ani s čichem ohaře nepoznáte, jak moc to je slané nebo sladké, a pouhým okem už vůbec ne!

8.

Nepopisovat věci názvem a datem výroby
Jooo, všichni rádi tráví začátek směny pátráním a tipováním, co to asi tak může být a kdy to kdo asi vyrobil. Buď to popište, anebo v práci nechte křišťálovou kouli a už radši nechoďte! Těmi nejpovedenějšími překlepy a vtípky, které se přihodily při popisování surovin, se můžete pobavit na Instagramu @kitchentape.

9.

Hrátky s freshkou alias potravinovou fólií
Fanoušci oxidace si najdou tisíc výmluv, proč přes něco nedali folii. Jsou ale i tací, co ji používají až moc. Oblíbeným trikem je odebírání věcí z nádoby překryté fólií tak, že ji nesundáte, ale jenom do ní uděláte díru. Jasně ovšem vede role folie, případně alobalu, která se začala trhat, a přesto někdo vesele pokračuje v odmotávání. Vítejte v Mordoru.

10.

Stížnosti na „náročnou práci“
Většina kuchařů si na mnohdy extrémní podmínky a stres v práci už v podstatě zvykla. A přesto – když jim kamarád z jiného oboru pláče na rameni, že toho má moc a jak je utahaný, člověku většinou rupnou nervy a k umlčení obvykle použije stručné zaklínadlo: počet hodin, které měsíčně strávíte v kuchyni. Jediné, na koho to neplatí, jsou doktoři. Ti jich mají ještě víc.

11.

Žít s lidmi, kteří nechápou nemoc zvanou „kuchař“
Kuchaři stráví v práci tolik času, že socializace s běžnými smrtelníky bývá šokující. Tzv. obyčejní lidé nerozumějí naší mluvě, nejeví zájem objevovat nová jídla a už vůbec nechápou, že musíme pracovat i o víkendu. Spousta z nás proto volný čas raději preventivně tráví v restauracích anebo v baru s kolegy… Osobní život pak asi nejlépe shrnuje výrok: „Dnes mám volno, tak jsem si po delší době povídal s rodinou. Zdají se to být vcelku příjemní lidé.“

Kde jsme se inspirovali?