1.

Dobrý burčák od nedobrého poznáte nejen zrakem, čichem, a samozřejmě chutí, ale dokonce i sluchem. Kvalitní burčák totiž stále kvasí, takže jsou ve sklenici vidět drobné bublinky uvolňujícího se oxidu uhličitého.

2.

Základním poznávacím prvkem burčáku je kalnost, avšak i tak musí být burčák čistý, s pouze nepatrnou usazeninkou na stěnách nebo dně sklenice.

3.

Barva by měla být mléčně bílá až světle žlutá (u burčáku z bílých hroznů), narezlý až průhledný vzhled mohou být prvními ukazateli falšování, tedy ředění vodou. Naopak tmavý (nahnědlý) odstín může poukazovat na už příliš prokvašený nápoj nebo na přidání jablečného moštu. Tento nešvar se snaží někteří obchodníci maskovat přidáváním cukru, čímž vrátí kvašení o krok zpět. Prodlouží tak trvanlivost burčáku, ale zároveň se zvýší obsah alkoholu.

4.

Burčák od poctivého vinaře bývá už v počátku dobře cítit po odrůdě, ze které byl vyroben. Určitě tedy v jeho vůni nemá místo hniloba ani zatuchlina, ty svědčí o chybách v procesu výroby. Pokud bude ovšem burčák mírně cítit po droždí, nejde o vadu, ale o působení kvasinek rodu Saccharomyces, bez kterých by mošt nikdy nezačal kvasit.

5.

Správný burčák v sobě má ještě o malinko víc alkoholu než pivo, někdy až 7 %, minimálně však musí obsahovat 1 % objemového alkoholu.

6.

Důležitý je také způsob prodeje. Stánky u hlavních silničních tahů mohou nabízet i dobrý burčák, ale nejste-li si jisti, že jej bezpečně poznáte, raději zajděte ochutnat a nakoupit do vinotéky nebo přímo k vinaři. Pokud vám burčák nechutná, odmítněte jej a raději si dejte už hotové víno ze starších ročníků.

7.

Pod názvem burčák se smí prodávat výhradně produkt vyrobený z letošních tuzemských hroznů révy vinné, a to od 1. srpna do 30. listopadu. Ne dříve a ne později.

8.

Burčák se nejčastěji dělá z nejranějších odrůd vinné révy, jako je Muškát moravský, Irsai Oliver či Veltlínské červené rané (později také Müller Thurgau a Veltlínské zelené). Dozrávají už koncem srpna nebo během prvních týdnů v září a vysloveně si říkají o zpracování na burčák, který patří ke každé oslavě vinobraní.

9.

A jak burčák vzniká? Vylisovaný vinný mošt po několika dnech zkvasí na mírně alkoholický sladký nápoj, který se pije během relativně krátkého období, kdy obsahuje optimální poměr ještě neprokvašeného přírodního cukru a alkoholu. Burčák má díky přítomnosti kvasinek vysoký obsah vitaminu B. Spíše vzácně narazíte na červený burčák vyráběný z modrých hroznů. Prochází stejnými stádii jako ten bílý, jen zůstává až do vylisování na matolinách.

10.

Burčák je živý a stále pracuje. Po celou dobu v něm pokračuje kvašení, jehož vedlejším produktem je oxid uhličitý. Proto má nápoj tendenci mírně probublávat. Tato vlastnost je však velmi zrádná, a nedává-li si člověk pozor, může snadno zjistit, jak obtížné je zbavit kufr auta burčákového odéru, exploduje-li příliš utáhnutá láhev. Základním pravidlem pro uchovávání i převoz burčáku je mírně nedotáhnutý uzávěr, což umožňuje oxidu uhličitému volně odcházet z láhve a zabraňuje burčákové erupci.

Tak na zdraví! Ale pozor – s burčákem se neťuká! Tuto výsadu má u vinařů až mladé víno.