8 tipů, jak si zorganizovat lednici
„Plýtvání jídlem je stále aktuální téma. Pandemie přinutila lidi častěji vařit doma, a tím pádem víc uvažovat nad tím, co nakupují a jak hospodaří. Přesto pořád platí, že nejvíc potravinového odpadu vzniká právě v domácnostech,” říká Bára Kebová za spolek Zachraň jídlo, se kterou jsme probírali, jak přerovnat lednici – a přilepšit tak peněžence i životnímu prostředí. Jde se na věc!
1. Rada číslo jedna: Nakupujte méně a častěji! Lednice má být zaplněná ze tří čtvrtin – poloprázdná žere spoustu energie, zatímco v přeplněné špatně cirkuluje studený vzduch. V obchodě spoléhejte na nákupní seznam a ignorujte „výhodné“ akce, které vás nutí přidávat do košíku víc jídla, než kolik ho zvládnete sníst.
Tip: Nakoupené suroviny vyložte z tašky do lednice co nejrychleji! Delší pobyt v pokojové teplotě totiž podstatně zkracuje trvanlivost.
2. Nepodceňte teploty! Lednice se dělí na různé teplotní zóny, které vyhovují určitým skupinám potravin. Teplota vzduchu přitom stoupá odspoda nahoru, tudíž největší chlad se drží vespod nebo v zadní části lednice a nejtepleji bude na horní polici a ve dveřích. Každý stupeň se počítá – správné rozmístění surovin může výrazně prodloužit dobu, po kterou zůstanou v ideální kondici.
Celková optimální teplota v lednici by se měla pohybovat okolo 4 °C! V řadě domácností se však nereguluje, anebo dokonce snižuje typickými chybami. Příkladem je tzv. fridge blindness (ledničková slepota) – při dlouhém zírání do otevřené lednice se oteplí interiér, takže je ohrožena trvanlivost surovin, a současně se zvýší výdej energie na chlazení. Stejný efekt zaviní nádoba s ještě teplým jídlem – nechte ho nejprve vychladnout!
Co regál, to jiné stupně Celsia!
V horní polici lednice panuje nejvyšší teplota, a proto se tam vyrovnávají nápoje, zavařeniny, bezmasé pomazánky a uvařená jídla, ale i tvrdé zrající sýry, vejce a máslo – zůstane měkčí, než kdyby tuhlo v dolních regálech. Vejce a máslo ovšem často mají vyhrazené místo na dveřích.
Uprostřed lednice bývá teplota poměrně stabilní a vhodná pro uchování mléčných výrobků nebo uzenin. Mléko může pobývat i v přihrádce dveří, ale vzhledem k vyšší teplotě počítejte s tím, že se musí vypít o trochu dřív.
Dole v lednici je optimální skladovací teplota pro syrové maso, ryby a některé uzeniny. Chladno prodlouží trvanlivost i dalším surovinám, kterým by jinak hrozila rychlá zkáza.
Potraviny by se neměly dotýkat zadní stěny lednice. Je tam větší chlad a riziko, že přimrznou.
Spodní šuplíky nabízejí vlhkost, která prospívá některým druhům ovoce a zeleniny, přičemž je výhodné skladovat každé zvlášť. Mají totiž odlišné procesy zrání a je dobré, aby se vzájemně neovlivňovaly.
Do dveří můžete postavit dochucovadla, jako je kečup, hořčice, ocet, majonéza či salátový dresink. O něco teplejší zóna neuškodí zavařeninám, konzervám, pestu či ořechovému máslu.
V lednici nemá co dělat chleba, med ani káva! Nízké teploty ubližují také kvalitním olejům, protože pak zatuhnou, vločkovatí a přicházejí o jedinečné aroma. Víko lednice neslouží ke skladování potravin – na zahřátou plochu se neodkládá ani pečivo!
3. Udržujte čistotu! Lednice si zaslouží pravidelně vymýt, nejlépe před každým větším nákupem. Ze syrového masa a načatých sýrů i jogurtů se mohou rozšířit mikroorganismy a nakazit sousedící potraviny. Mléčné produkty (speciálně máslo!) a uzeniny navíc rády absorbují okolní pachy, a proto by se měly uchovávat dobře zabalené nebo uzavřené v dózách (ze skla). Totéž platí pro aromatické suroviny.
Pozor! Syrové maso a ryby uskladněte v potravinové fólii, a to buď na talíři, nebo v uzavíratelné a snadno vymyvatelné nádobě. Díky tomu se masová šťáva nedostane do kontaktu s jinými surovinami (v dolních zásuvkách) a zabrání se tak nežádoucí křížové kontaminaci.
Maso a silně kyselé či slané potraviny (na tácku nebo v misce) není radno zakrývat alobalem – působením různých látek by se z něj mohly do jídla uvolnit částečky hliníku.
4. Neztrácejte přehled! Aspoň jednou týdně zrevidujte obsah lednice – vytáhněte všechny suroviny, zkontrolujte jejich kondici a vraťte je na vyhovující místo. Kuchaři uplatňují pravidlo FIFO (first in, first out) – nové potraviny se skládají dozadu a vytlačují tak dopředu ty starší, které by se měly zužitkovat jako první.
Tip: Lednici uspořádejte i podle toho, s čím a jak vaříte: do přední části regálů umístěte nejčastěji používané ingredience nebo jídlo, které je potřeba dojíst.
5. Organizujte jako profík! Investujte do průhledných (skleněných či plastových) nádob, které vytvoří další přihrádky a snadno se vyjímají i čistí. Skvěle se hodí k uchování podobných ingrediencí, které se při vaření vytahují naráz – mohou to být přísady na dresink nebo třeba marmelády a ořechová másla k snídani. V restauracích k tomu využívají menší pečicí plechy a gastronádoby s nízkými okraji, praktický účel však splní také prkénko.
Zelenina a ovoce
Chladné klima zpomaluje zrání a stárnutí ovoce i zeleniny. Sklizené plody tedy žijí dál – odbourávají obsažené látky a nadechují se, což má vliv na látkovou výměnu i dobu skladování. Například jablka a brambory dýchají pomaleji, a o to déle však vydrží ve spíži.
Některé plody se sklízejí zralé, jiné uzrají až po utržení. Druhá skupina se nazývá klimakterická a zahrnuje plodiny, které během dozrávání produkují etylen. Ten dokáže urychlit látkovou výměnu a tím i zralost surovin v bezprostřední blízkosti – proto se banány či jablka skladují odděleně.
Zásuvku v lednici uvolněte pro nektarinky, jablka, jahody a bobulovité ovoce, pro saláty, čerstvé bylinky, květák, brokolici, špenát, kapustu nebo mrkev. Tu však předem neoplachujte – mohla by zhnědnout!
Nižší teploty a vyšší vlhkost vyžaduje kořenová zelenina, neboť během skladování ztrácí vodu. Z toho důvodu se balí do navlhčené utěrky nebo do potravinářské fólie. Z mrkve, ředkviček, kedlubny či fenyklu se před uskladněním seřízne nať – odebírala by vláhu z kořene a způsobila, že zelenina zgumovatí.
Mimo lednici ukládejte exotické ovoce, česnek, cibuli, rajčata, papriky, cuketu a lilek, ale také třeba hrušky. V bramborách se za příliš nízké teploty mění škrob na cukry, a tak hlízy získávají až nepříjemně nasládlou chuť. Chladnou spíž ocení také okurka – v lednici se scvrkává.
6. Vyčleňte si „záchranářský“ box na suroviny, výrobky a jídla, která mají namále a musí se co nejdřív sníst – získáte tím přehled o přebytcích a zároveň se vám bude snáz vymýšlet, jak je zkombinovat v receptech.
7. Veďte si záznam! Pořiďte si na lednici magnetický poznámkový list nebo mazací tabuli a průběžně zaznamenávejte, co je nutné spotřebovat, a co naopak přikoupit. Sepsat si můžete i jídelníček na celý týden – plánování předchází plýtvání!
8. Dejte tomu systém! Profesionální kuchař se neobejde bez fixu, kterým pečlivě popíše každou skladovanou potravinu. Na sáčky a nádoby se poznačí datum otevření nebo výroby. V domácích podmínkách se vyplatí polepit například zavařeniny a mražené polotovary – i ty mají maximální trvanlivost!
Fakta a motivace:
Na světě se vyhodí přibližně třetina vyprodukovaného jídla – za rok to dělá zhruba 1,3 miliardy tun. Asi 53 % potravinového odpadu pochází z domácností, 30 % surovin se znehodnotí při výrobě a zpracování a 12 % jídla putuje do koše ve stravovacích zařízeních. Velko- a maloobchody zodpovídají za 5 % vyhozených potravin.
Země EU tak ročně prodělají zhruba 149 miliard eur a sociologický ústav AV ČR odhadl, že typická česká domácnost by na vyhozeném jídle ušetřila až 8000 ročně. Společně s jídlem však plýtváme i zdroji využitými k jeho výrobě! Mimochodem přebytky končící v popelnicích by nakrmily asi tři miliardy obyvatel, což je čtyřikrát víc než počet hladovějících na naší planetě.
„V poslední době si jako společnost znovu budujeme vztah k surovinám, přesto si jich neumíme dostatečně vážit. Málokdo si reálně uvědomí, kolik času a práce se skrývá za obyčejnou houskou nebo salátem. Jídlo nestojí jen naše peníze, ale také energii lidí, kteří to všechno pěstují, vyrábějí nebo vaří,“ připomíná říká Bára Kebová a navazuje:
„Klíčové je, abychom porozuměli surovinám a naučili se s nimi správně zacházet, ať už jde o fantazii při zpracování všech jedlých částí zeleniny a ,zbytků‘ jídel, nebo o skladování potravin.“
Organizace Zachraň jídlo se nedávno pustila také do dalšího projektu, který chce omezit plýtvání v českých jídelnách a fastfoodech, kde se každoročně vyhodí 4000 tun teplého jídla. Cílem je zjednodušit darování nevydaných porcí, které by mohly nasytit stovky lidí v nouzi.
Řada výrobců uvádí na obalech až o třetinu kratší minimální trvanlivost, než je ta reálná – obávají se rizika plynoucího ze špatného skladování v domácnostech.
Konzument se mění! Průzkum agentury Median z přelomu června a července 2020 ukázal, že naprostá většina domácností vařila v době koronakrize hlavně ze základních surovin. „Přibližně šestina dotázaných uvedla, že je pro ně jídlo důležitější než v době před pandemií a že u nich došlo k proměně pohledu na jídlo, obvykle směrem k větší šetrnosti a přemýšlení o původu či důležitosti jídla,“ konstatovala Barbora Duží z Ústavu geoniky Akademie věd ČR.
Zdroje: Zachraň jídlo, kuchaři Ambiente, Escoffier online, FAO, Median
Líbil se vám článek?
Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.
