Enigma bude již sedmým podnikem, se kterým bratři Adriovi přicházejí. Otevření se odložilo o celý rok a již v tuto chvíli, čtrnáct dní před zahájením provozu, restaurace nasbírala 2500 rezervací. A to aniž by hosté věděli, co přesně je čeká, protože v souladu s názvem zůstává pojetí obestřeno tajemstvím.

Ani na sympoziu Adria neodhalil žádné podrobnosti. Ukázal jen vizualizace a pár fotografií interiéru a naznačil, že spíš než o to, co se bude jíst, půjde v Enigmě o to, jak. Že nás čeká něco nebývalého, naznačuje už poměr velikosti prostoru a počtu míst: 700 metrů čtverečních bude hostit pouhých 24 lidí, a personál je navíc přečíslí – vařit a obsluhovat bude 28 kuchařů a číšníků.

Ještě něco netypického? Vegetariáni budou mít smůlu. Podle webu se podnik vynasnaží menu přizpůsobit alergikům, plně bezmasé pokrmy však nabízet nehodlají. V kontextu dnešní obliby vegetariánské a veganské stravy v západním světě je tohle gesto stejně překvapivé jako odvážné.

Bratrské dělení

Původně prý měl být součástí Enigmy i koktejlový bar, nakonec se ale bratři rozhodli soustředit se jen na restauraci; bar by si rádi jednou otevřeli jinde, jako samostatný podnik. Přidal by se tak k současným pěti restauracím, které Albert Adriá provozuje v barcelonské čtvrti Sant Antoni pod hlavičkou El Barri. Mimochodem Albert tvoří „ruce“ bratrského tandemu – „hlavou“ je slavnější Ferran. Ten se od zavření legendárního El Bulli v roce 2011 věnuje výzkumu a vývoji pokrmů. Tým testovací kuchyně má deset členů a výstupy slouží všem restauracím.

Každá z nich má úplně jiný styl a Albert je divákům na sympoziu postupně všechny představil: Tickets nabízí (ne)tradiční tapas v hravém prostředí, Niňo Viejo zase mexický streetfood a koktejly v atmosféře taqueríe, Hoja Santa pak velmi současnou interpretaci mexických chutí. Tuto trojici doplňuje typická katalánská „vermutería“ jménem Bodega 1900 a peruánsko-japonská Pakta.

Je to koncept, anebo blbost?

Pestrost restaurací i servírovaných pokrmů dobře ilustrují přístup, o kterém Albert na pražské akci mluvil: svou kuchyni přirovnal ke stromu tradice, jehož větve prorůstají do moderny. V gastronomii podle slavného Španěla neexistuje jen jediná pravda a ani by ho nebavil pouze jeden pohled na věc, takže se u každého jídla můžete ptát: Je to japonské, nebo spíš peruánské? Je to koncept, anebo blbost? Je to tradiční, nebo vlastně moderní? Možná trochu paradoxně vyzdvihl i přímost, protože je přesvědčen, že fungují jen přímé věci – a jasné koncepty.