facebook
instagram

Bylina týdne: Pampeliška

13. května 2016
Foto: Marek Kučera
Vnímáte pampelišku jen jako otravný plevel, dobrý nanejvýš pro králíky? Třeba ve Francii si ji pěstují coby normální salátovou zeleninu – umí toho totiž víc, než byste možná řekli.

Roste všude kolem, už jste si ji ale pustili do kuchyně? Pokud vás baví všechno přírodní, s pampeliškou neboli smetankou lékařskou si užijete spoustu experimentování; zužitkovat můžete listy, kořeny, ale i květy a poupata. Proč – a jak?

Listy čistí

Listy pampelišek obsahují vitaminy A, B, C a D, ale také vápník, draslík, křemík a železo. Jsou nahořklé, chutí připomínají čekanku. Výborně se hodí do jarních salátů, přidat je můžete do polévek, pomazánek a těstovin, skvělé je i pesto z pampeliškových listů.

Listy smetanky působí detoxikačně, povzbuzují metabolismus, ale hlavně pročišťují játra a ledviny. Navíc vás i zkrášlí: údajně totiž regenerují a omlazují pleť.

Na listy se vydejte teď na jaře; to chutnají nejlépe a nejsou tak hořké. Můžete si je i nasušit a skladovat po celý rok v uzavíratelné nádobě.

Síla kořenů

Nejvíc prospěšných látek se koncentruje právě v kořenech. Sbírejte je na jaře či na podzim, konzumovat se dají čerstvé i sušené. Důkladně očištěné kořeny přidejte do zeleninových polévek, skvělé jsou i na obyčejném chlebu s máslem; chutnají trochu jako ředkvičky.

Kromě toho fungují jako startér při kvašení – zkuste fermentovanou limonádu či kvašené pivo z kořenů smetanky. Čaj z čerstvého či sušeného kořene prý pročistí krev. Kořen navíc pomáhá snížit hladinu cholesterolu i tlak, má příznivý vliv na trávení a vyhání z těla toxiny.

Karplata a spol.

Experimentovat ale můžete i s dalšími částmi smetánky. Bylinkářka Maria Treben doporučuje naordinovat si pampeliškovou kúru: znamená to po tři týdny denně schroupat deset stvolů pampelišek. Prospějete tak svým játrům, a navíc snížíte hladinu cukru v krvi (= ideální pro cukrovkáře).

Z květů pampelišek si zase vyrobíte med a sirup; oceníte je jako přírodní léčbu nemocí dýchacích cest. Mladá poupata můžete naložit do soli a jablečného octa a máte kaprlata, která se chutí podobají kaparům. A tady už jsou dva recepty Martina Štangla, šéfkuchaře Esky:

Pampeliškový med

  • 800 g květů pampelišek
  • 3 kg cukru krystal
  • 5 citronů
  1. Květy pampelišek opláchněte v cedníku od nečistot a brouků. V hrnci květy zalijte 2 l vody a šťávou z citronů. Přiveďte k varu a vařte asi 10 minut. Pak odstavte a nechte v hrnci macerovat do druhého dne.
  2. Vyceďte pampelišky a přidejte cukr. Zahřejte, rozmíchejte a svařte na medovou konzistenci.
  3. Za tepla plňte do skleniček, zavíčkujte a obraťte dnem vzhůru.

Pampelišková limonáda

  • 60 g krupicového cukru na litr vody
  • 50 g tibi krystalů na litr vody
  • sušené ovoce (fík či rozinky)
  • 150 g květů pampelišek
  • citronová šťáva (až do vykvašeného nápoje)
  1. Cukr rozpusťte v menším množství vody a pak roztokem zalijte tibi krystaly v uzavíratelné láhvi, nejlépe třílitrové.
  2. Přihoďte 1 fík opláchnutý pod horkou vodou nebo menší hrst rozinek a dolijte vodou tak, aby byla lahev skoro plná. Přidejte neomyté květy pampelišek a uzavřené nechte 24 hodin stát.
  3. Slijte do menších láhví, přilijte citronovou šťávu podle chuti, uzavřete a nechte aspoň týden odpočívat, aby se dál uvolňoval oxid uhličitý a limonáda pěkně perlila.

Tip

Stejným způsobem připravíte výbornou limonádu i z malin, květů ibišku či ibiškového čaje, ale také z kopřivy, bezinky, červené řepy, mrkve anebo nastrouhané a odšťavněné okurky. Na rozdíl od kombuchy roztok nezoctovatí.

O léčivých účincích pampelišky byli přesvědčení již staří Řekové; nálevy z rostliny používali k odstranění pih. I ve spisech arabských a perských lékařů z desátého století se objevuje zmínka o pampelišce – hořkým mlékem tehdy léčili záněty očí a překrvení jater. Využívala se také ve středověku, mniši už tehdy vyráběli víno z pampeliškových květů.

A kde se vzal název pampeliška? Někdo se domnívá, že je odvozen od slova pleška (taky se jí nářečně říká pléška), inspirován holou „hlavou“ pampelišky po odkvětu, jiní odkazují k německému Pappe (kaše) nebo latinskému pappus (chmýří). Podle bílé tekutiny ve stonku se jí říká také smetanka.
ambiLogo

Líbil se vám článek?

Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.

Dále servírujeme