„Ke kvalitnímu vínu neodmyslitelně patří kvalitní sklo. Můžete si koupit dobré víno, pokud ale sáhnete po špatné sklenici, prožitek z jeho pití si snadno znehodnotíte. Propagace kvalitního skla tedy není jen marketingem firem, které se výrobou skla živí,“ zdůrazňuje Zdeněk Oudes, sommelier z michelinské restaurace La Degustation Bohême Bourgeoise, který spoluvytvořil koncept vinotéky Vin de Marie v pražské Dlouhé ulici.

Důležitost správně zvolené sklenice si ukažme na následující situaci: V restauraci objevíte skvělé víno, které vám zachutná natolik, že si koupíte lahev na doma. Když ji později celí natěšení otevřete a nalijete si víno do jiné, nevhodné sklenice, dost možná budete zklamaní – víno totiž může najednou chutnat výrazně jinak než ve vašich vzpomínkách. A tak si řeknete: „Vždyť mi to víno nechutná, už si ho znova nekoupím“. Chyba se přitom stala někde úplně jinde.

„Ta pravá“ sklenice napomáhá vínu plně se rozvinout a ukázat to nejlepší, co v něm je. Díky většímu kalichu a delší nožce můžeme vínem kroužit, tvar hrdla zase určuje to, jak intenzivně nápoj cítíme, i způsob, jakým nám stéká na jazyk. „Zkuste totéž víno nalít do dvou tvarově odlišných sklenic a porovnejte, jak ze které chutná. Uvidíte, že v tom bude rozdíl!“ nabádá Zdeněk k malému domácímu testu.

Jaký tvar sklenice vybrat?

Po uzavřenějším tvaru se zpravidla sahá v případě bílého a šumivého vína, naopak červené si žádá větší tulipán nebo balón. Je dobré vědět, že úzké hrdlo sklenice směřuje víno do úst přes špičku jazyka, zatímco široké do stran, že větší sklenice zařídí, aby bylo víno větší plochou v kontaktu se vzduchem… Tohle všechno ovlivňuje pocit z vína.

„Říct, že na bílé víno se hodí tato sklenice, na šumivé tahle a na červené zase taková, je ale podle mého názoru přílišné zjednodušení. Je třeba brát v potaz, že každá odrůda a ročník chutnají jinak, záleží například i na tom, ze kterého regionu víno pochází,“ vysvětluje Zdeněk. I když univerzální návod neexistuje, zkuste při výběru sklenic postupovat zhruba takto:

• Nejdřív se zamyslete nad tím, co pijete za vína. Jaký typ vín vás baví? Většinou sáhnete po těžším, plnějším vínu? Pak není třeba hned pořizovat celý arzenál skla – stačí dobře vybrat sklenice na ten typ vína, které pijete nejčastěji.

• Určete si částku, kterou jste do sklenic ochotní investovat. Cenová škála je široká, ovšem dražší vždy nutně neznamená lepší (o kvalitě sklenic nerozhoduje cena, i běžně dostupné sklenice mohou dobře posloužit, pokud jsou kvalitně zpracované). A další praktický dotaz – kolik místa na sklenice máte? 

• Když máte v tomhle všem jasno, obraťte se na někoho, kdo se ve vinném prostředí pohybuje. Obejděte dva nebo tři vinné bary, které máte rádi, a zeptejte se obsluhy, jaké sklenice se jim na konkrétní vína osvědčily a co by vám doporučili. 

Designové tvary sklenic? Ano, ale…

Jsou designové tvary, které dávají smysl a jsou funkční. Takové většinou vyrábějí značky, které se specializují právě na výrobu nápojového skla, například Zalto, Riedel, Gabriel-Glas, Spiegelau, Bormioli, Rona nebo Sklárna Květná 1794. Pro firmy, které mají primárně jiné zaměření, bývá stěžejní vzhled sklenic, funkčnost stojí až na druhém místě.

Tenkostěnné vs. silnostěnné sklo

Tady je to bez debaty! Vždy upřednostněte tenkostěnné sklenice. Při pití vína je důležité i to, jaký pocit z držení sklenice máte – kvalitní, elegantní víno nikdo nechce pít z humpoláckého skla. Silnostěnné sklenice navíc dlouho drží teplotu, což nebývá žádoucí, a po naplnění se z nich špatně pije.

Musí být vinné sklenice vždy čiré?

Je to lepší. Transparentní sklo dává vyniknout barvě vína, což zcela jistě přispívá k zážitku z jeho popíjení. Ostatně k profesionální degustaci patří i posouzení vína pohledem. Existují ovšem i černé sklenice, jejichž zatmavení je žádoucí – používají se při degustaci naslepo.

Známé jsou také tzv. alsaské sklenice na víno, které mají čirý kalich, ale dlouhou výrazně zelenou nožku. V Alsasku mají letitou tradici. „Váže se k tomu legenda, že si některý z panovníků stěžoval na nedostatečně výraznou barvu tehdejšího bílého vína. A tak vznikly tyto sklenice – odlesky zeleného skla ve víně zdůraznily jeho barevné tóny,“ vypráví Zdeněk.

Mohlo by vás zajímat

6 věcí, které musí umět dobrý sommelier

Obchodník, psycholog a velký odborník na víno v jednom. Málokdo má v restauraci tak vážené postavení jako sommelier. Co všechno má na starost?

Ručně vyráběné? Nemusí být!

V domácnostech často narazíte na sklenice, které mají na nožce a stopce podélný „šev“. Je to znak strojové výroby. Sklenice se totiž vyrábějí litím do formy a šev vzniká jejím uzavřením. „Neznamená to, že by takové sklenice byly automaticky horší, na funkčnost to nemá vliv. Dnešní technologie už jsou tak daleko, že u kvalitnějších sklenic mnohdy skoro nejde rozeznat, jakým způsobem vznikly,“ upřesňuje Zdeněk. Šev tedy jen poněkud kazí estetický dojem, a hlavně není příjemný do ruky.

Držet za nožku, nebo za kalich?

Úchop je především záležitost etikety – vinná sklenice by se podle společenských pravidel měla vždy držet za nožku. Na kalichu se díky tomu neobjeví otisky prstů, ale hlavně nehrozí, že si víno dlaní zbytečně zahřejete.

Malé změny, které povýší domácí popíjení vína

Sklenice vhodná pro dané víno = základní podmínka úspěchu. Čemu dalšímu věnovat pozornost, aby víno chutnalo ještě lépe? Vyvarujte se těchto nejčastějších prohřešků:

• Nedostatečná čistota sklenic – mastné oko ve sklenici vínu rozhodně neprospěje. Nezáleží na tom, zda sklenice myjete ručně, nebo v myčce, v obou případech na nich nesmí zaschnout zbytky vína, nebo dokonce jídla. Vždy také dbejte na to, abyste sklo důkladně zbavili mycího prostředku. Při ručním mytí na sklenice příliš netlačte, snadno prasknou.

• Umyté, suché sklenice skladujte postavené, stopkou dolů, případně zavěšené. Kalichem pak snadno proudí vzduch a hrdlo nenačichne například lakem z police.

• Před použitím vždy zkontrolujte, zda sklenice nejsou zaprášené a nemají kaz – i téměř neviditelné naštípnutí hrdla vám může pořezat rty.

• Nalít si plnou sklenici? Zní to lákavě, nicméně doporučujeme odolat – víno by mělo zabírat pouze čtvrtinu, či spíše pětinu objemu sklenice. Pak se s ní totiž dá dobře kroužit, víno má prostor, může dýchat a příjemně se rozvíjí jeho aroma. 

• A bohužel – špatné víno nezachráníte sebelepším sklem!