Kdo považuje umývače nádobí za boxovací pytel kuchařů a pomocnou sílu v kuchyni, ten se šeredně plete. S umývačem chce být za dobře každý. Když potřebujete určitou misku, talíř nebo gastro nádobu, bleskově vám ji sežene. Přesně ví, kde co je, a pokud si nevíte rady, ochotně vám poradí. V kuchyni totiž většinou pracuje už roky, a tak se vyzná ve všem možném, včetně vaření. Skvělou restauraci zkrátka dělá nejen skvělý šéfkuchař, ale taky skvělý umývač nádobí!

Je to zodpovědnost!
Zkušení kuchaři si proto kolegů, kteří zajišťují tento servis, váží a respektují je. To potvrzuje i bývalý umývač nádobí Nikolaj přezdívaný Bramborák. Pochází z Ukrajiny, v Česku však našel práci i druhý domov. V restauracích Ambiente pracuje přes tři roky: „Když jsem začal umývat nádobí v Čestru, poznal jsem kluky, se kterými teď dělám v Kantýně. Nikdy jsem s kolegy neměl problém. Musím říct, že se ke mně vždycky chovali slušně. A šéfové taky.“

Umývač nádobí není jen tak nějakou pomocnou silou. Vždyť manipuluje s tím nejdražším, co v kuchyni máte! Myčky do profesionální kuchyně stojí i statisíce. K tomu přičtěte leckdy nebezpečné mycí a čisticí prostředky, drahý a křehký porcelán, a je vám jasné, jak velkou zodpovědnost umývač nádobí má.

Důležitou součástí jeho práce je komunikace s kuchaři. Ti v jednom kuse potřebují čisté nádobí – a hrdinu, který vždycky najde ten správný talíř nebo ztracenou gastro nádobu. Navíc vás ochrání třeba před tím, abyste si spálili prsty. Doslova. „Vždycky jim řeknu, když je nějaký talíř třeba ještě horký z myčky,“ dosvědčuje Nikolaj.

Všichni za jednoho...
Oblíbenost umývačů nádobí v kolektivu kuchyně potvrzuje i příběh nejslavnějšího z nich – Aliho Sonka z dánské restaurace Noma. Když v roce 2011 vyhrála cenu časopisu Restaurant pro nejlepší restauraci na světě, Ali na slavnostním večeru nemohl být. Vízum do Británie, kde se předávání cen konalo, totiž nedostal včas. Všichni kolegové na Aliho počest přišli na vyhlášení v tričkách s jeho portrétem. Když Noma vyhrála i následující rok, cenu za celou restauraci přebíral právě Ali a pár let poté ho šéfkuchař René Redzepi udělal svým obchodním společníkem.

Od myčky k plotně
Tahle pozice navíc může být skvělým odrazovým můstkem v kariéře. Z mnoha umývačů nádobí se postupem času stali uznávaní kuchaři. Je to i logické, protože mají ideální příležitost všechno odkoukat.

To je i Nikolajův případ. Když po uzavření Čestru přešel do Kantýny, postavil se k plotně – a teď už tu dva roky smaží bramboráky. „V Kantýně jsem začal pomáhat s přípravou jídel a dařilo se mi to. Tak mi řekli, ať to zkusím sám, a ono to vůbec nebylo špatné. Navíc mě ta práce začala bavit. A bylo to!“