Zaměřeno na pivní styly: český ležák a jeho druhy
Ležák je pivo, které kvasí spodně při nižších teplotách. Na závěr varného procesu nápoj leží neboli odpočívá v ležáckých tancích minimálně tři týdny. Je pro něj typická hustá pěna, v praxi však samozřejmě záleží na tom, jak dobře pivo výčepní načepoval.
Český ležák se od zahraničních liší na první pohled, a to barvou. Jeho zlatavý tón je totiž tmavší než například u německých pils nebo helles. Také bývá plnější a má výraznější hořkost. Velmi často se klade důraz na čistotu chuti – na té má zásluhu slad, ale také chmel či kvasnice.
Nutno podotknout, že u českých ležáků je na světových soutěžích tolerovaná nízká intenzita diacetylu, tedy takzvaná máselná vada. To znamená, že je v pivu cítit máslo. Vzniká během vaření a zrovna pro český ležák je to typické, proto ji na soutěžích do jisté míry tolerují.
A samozřejmě je třeba zmínit ještě jednu vlastnost, kterou by typický český ležák měl mít, a tou je pitelnost – tedy že má přirozeně pobízet k dalšímu pití.
A jaké ležáky u nás máme?
Plzeňský
Typický zástupcem je pivo Pilsner Urquell. Jde o tradiční plzeňský ležák s plným tělem a vyšší hořkostí – má 38 IBU jednotek hořkosti. Uvařen je z jarního dvouřadého ječmene, měkké plzeňské vody a samozřejmě do něj patří žatecký chmel, odrůda poloraný červeňák. Rmutování se používá dekokční a v případě Prazdroje se jedná o třírmut.
Světlý
Spodně kvašené pivo vařené dekokčním rmutováním. Používá se 1–3rmut, nejčastější je však dvojí rmutování. Stupňovitost může být různá a od toho se pak odvíjí i kategorie v soutěžích. Má plné tělo. Hořkost bývá střední až vyšší střední a ladí s plností piva a se sladovým charakterem těla. A obsah alkoholu? U typického českého světlého ležáku se pohybuje mezi 4 a 5,2 %.
Tmavý
Tmavé až černé spodně kvašené pivo, které někdy bývá téměř sladké. V chuti se mohou objevovat různě intenzivní tóny například čokolády či kávy (z praženého sladu). Tento ležák může nabídnout větší hořkost i plnost než jeho světlý protějšek. Zároveň však může mít nižší říz. Typický příklad? Flekovská třináctka z pivovaru U Fleků, který sídlí v centru Prahy.
Polotmavý
Historicky nahrazoval řezané pivo. Intenzita barvy, chutě i vůně se různí. Může se přibližovat vídeňskému ležáku, ale většinou je méně karamelový. Vyznačuje se výraznou plností.
Jednu desítku, prosím
Důležité je zmínit i tzv. české světlé výčepní pivo. Není to mezinárodně respektovaný pivní styl, ale v našich končinách je velmi známý. Lidově se tomuto pivu říká „desítka“.
A co na to všechno legislativa České republiky? Podle té se spodně kvašená piva dělí na:
- nízkoalkoholické pivo s obsahem alkoholu 0,5 až 1,2%,
- stolní pivo, které mívá stupňovitost 6°P,
- výčepní pivo, jehož stupňovitost se pohybuje mezi 7 a 10°P,
- pak je tu náš ležák s 11 až 12°P a nakonec
- silné pivo, tedy cokoli nad 13°P.
Česká právní norma stanovuje u výčepního piva rozmezí 7° až 10,99° EPM neboli extraktu původní mladiny. Oproti ležáku mívá menší plnost i hořkost – ta bývá nižší střední a projevuje se především v doznění piva. Ovšem říz má zpravidla podobný jako ležák.
Ve světě se takové pivo označuje jako lager – podle německého výrazu pro uskladnění. A právě k sousedům do Německa se podíváme příště.
Líbil se vám článek?
Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.