Vypalte z tanku pivo jako křen!

Trénink dělá mistry, proto vás naši mistři výčepní postaví za výčep a naučí čepovat hladinku, šnyt i mlíko. Vysvětlí rozdíl mezi míchaným a řezaným a také se dozvíte všechno o spletitých cestách piva do půllitru. Na konci kurzu si odnesete diplom a dárek.

Přihlašujte se zde.

Ležák je pivo, které kvasí spodně při nižších teplotách. Na závěr varného procesu nápoj leží neboli odpočívá v ležáckých tancích minimálně tři týdny. Je pro něj typická hustá pěna, v praxi však samozřejmě záleží na tom, jak dobře pivo výčepní načepoval.

Český ležák se od zahraničních liší na první pohled, a to barvou. Jeho zlatavý tón je totiž tmavší než například u německých pils nebo helles. Také bývá plnější a má výraznější hořkost. Velmi často se klade důraz na čistotu chuti – na té má zásluhu slad, ale také chmel či kvasnice.

Mohlo by vás zajímat

Jak napárovat pivo s jídlem? Ležák k rybě a kyseláč k řízku!

Nejdřív pivo, pak jídlo! S čím si rozumějí různé druhy piv?

Nutno podotknout, že u českých ležáků je na světových soutěžích tolerovaná nízká intenzita diacetylu, tedy takzvaná máselná vada. To znamená, že je v pivu cítit máslo. Vzniká během vaření a zrovna pro český ležák je to typické, proto ji na soutěžích do jisté míry tolerují.

A samozřejmě je třeba zmínit ještě jednu vlastnost, kterou by typický český ležák měl mít, a tou je pitelnost – tedy že má přirozeně pobízet k dalšímu pití.

A jaké ležáky u nás máme? 

Plzeňský 

Typický zástupcem je pivo Pilsner Urquell. Jde o tradiční plzeňský ležák s plným tělem a vyšší hořkostí – má 38 IBU jednotek hořkosti. Uvařen je z jarního dvouřadého ječmene, měkké plzeňské vody a samozřejmě do něj patří žatecký chmel, odrůda poloraný červeňák. Rmutování se používá dekokční a v případě Prazdroje se jedná o třírmut.

Světlý 

Spodně kvašené pivo vařené dekokčním rmutováním. Používá se 1–3rmut, nejčastější je však dvojí rmutování. Stupňovitost může být různá a od toho se pak odvíjí i kategorie v soutěžích. Má plné tělo. Hořkost bývá střední až vyšší střední a ladí s plností piva a se sladovým charakterem těla. A obsah alkoholu? U typického českého světlého ležáku se pohybuje mezi 4 a 5,2 %.

Mohlo by vás zajímat

Kyseláč vs. ležák

V čem si konkurují odvážný kyseláč a konzervativní ležák?

Tmavý 

Tmavé až černé spodně kvašené pivo, které někdy bývá téměř sladké. V chuti se mohou objevovat různě intenzivní tóny například čokolády či kávy (z praženého sladu). Tento ležák může nabídnout větší hořkost i plnost než jeho světlý protějšek. Zároveň však může mít nižší říz. Typický příklad? Flekovská třináctka z pivovaru U Fleků, který sídlí v centru Prahy.

Polotmavý

Historicky nahrazoval řezané pivo. Intenzita barvy, chutě i vůně se různí. Může se přibližovat vídeňskému ležáku, ale většinou je méně karamelový. Vyznačuje se výraznou plností.

Mohlo by vás zajímat

Máslo, banán nebo kukuřice. Chutě, které v pivu nemají co dělat

Účastníci desetiměsíčního kurzu Maximum o pivu už stihli navštívit několik pivovarů, uvařit vlastní pivo i absolvovat úvod do senzoriky. Naposledy se zaměřili na chuť piva.

Jednu desítku, prosím

Důležité je zmínit i tzv. české světlé výčepní pivo. Není to mezinárodně respektovaný pivní styl, ale v našich končinách je velmi známý. Lidově se tomuto pivu říká „desítka“.

A co na to všechno legislativa České republiky? Podle té se spodně kvašená piva dělí na:

1. nízkoalkoholické pivo s obsahem alkoholu 0,5 až 1,2%,
2. stolní pivo, které mívá stupňovitost 6°P,
3. výčepní pivo, jehož stupňovitost se pohybuje mezi 7 a 10°P,
4. pak je tu náš ležák s 11 až 12°P a nakonec
5. silné pivo, tedy cokoli nad 13°P.

Česká právní norma stanovuje u výčepního piva rozmezí 7° až 10,99° EPM neboli extraktu původní mladiny. Oproti ležáku mívá menší plnost i hořkost – ta bývá nižší střední a projevuje se především v doznění piva. Ovšem říz má zpravidla podobný jako ležák.

Ve světě se takové pivo označuje jako lager – podle německého výrazu pro uskladnění. A právě k sousedům do Německa se podíváme příště.