Tmavý ležák

Německé tmavé ležáky jsou v podstatě tmavé verze jejich typických světlých piv. Bývají převážně sušší a nemají výrazné pražené a karamelové tóny. Obecně jsou jemnější než české verze.

• Munich Dunkel – Dunkel, tedy tmavé pivo, je specialitou především jižního Německa. Má tmavě hnědou až tmavou barvu a bývá označován jako protiklad k Helles. Jedná se o suché pivo, ve kterém najdete chuť praženého sladu. Bývá ale méně hořký, než je české tmavé pivo. Za „stvořitele” tohoto piva bývá označován Gabriel Sedlmayer ml. Zajímavostí je, že recept, dle kterého toto pivo uvařil, byl později použitý v Plzni k výrobě prvních světlých ležáků. 
• Schwarzbier - Černé německé pivo. Není těžké, bývá velmi dobře pitelné. Typické tóny černého piva nejsou tak výrazné jako u českého.

Märzen

Historicky silné pivo vařené v březnu (März), které leželo celé léto. Naráželo se až na podzim. Trochu se podobá českému polotmavému pivu, většinou je trochu méně hořké. Pivo má silně sladovou, chlebnatou chuť s lehkými tóny karamelu odpovídající dlouhé době zrání. Pozor si ale dejte na některá označení rakouských a německých pivovarů. Ti používají označení Märzen u svých běžných prémiových ležáků. Avšak pravý Märzen nabízí vyšší plnost. 

Mohlo by vás zajímat

Studovala žurnalistiku a chtěla chytat padouchy. Dnes je z Lucky Janečkové zkušená výčepní a lektorka

Rozhovor o začátcích za výčepem, neustálém učení i americkém pivu.

Oktoberfest

Možná jste si s tímto pivem už setkali, pokud ano, tak jste šťastlivec, který měl tu možnost navštívit Oktoberfest. Jedná se o pivo typu Märzen, které vaří pouze šest pivovarů v Mnichově, a to právě pouze na Oktoberfest. 

Rauchbier

Nakuřované pivo, které svou typickou chuť získává díky nakuřovaným sladům. Tak by se dal jednoduše popsat Rauchbier. Nakuřování sladů probíhá nad přímým ohněm z hořícího bukového dřeva. Tento způsob byl navíc velmi běžný v celé střední Evropě v 19. století. Rauchbier doslova znamená „kouřící pivo”.

Pivo vyrobené touto tradiční metodou ale dnes vzniká téměř výhradně jen v hornofranckém Bamberku. Barva tohoto piva bývá od tmavě hnědé až po černou. Intenzita nakouření se různí, podle použitého sladu.

Nakouřené slady se ale mohou přidat do jakéhokoliv piva a tím ho “ozvláštnit”. Můžeme se tedy nyní setkat téměř se všemi styly, které obsahují nakouřené slady. Pro představu, dělají se nakouřené ležáky, pšeničná piva, ale i třeba NEIPA.

Mohlo by vás zajímat

Zaměřeno na pivní styly: český ležák a jeho druhy

Čím se vyznačuje a jaké zástupce v Česku máme?

Teď na chvíli opustíme ležáky, ale zůstaneme stále u spodně kvašených piv. V Německu totiž najdeme ještě jeden styl, který je celosvětově známý, avšak dnes už není označován jako ležák. 

Dortmunder

Věděli jste, že v Dortmundu se produkuje nejvíce piva v celém Německu? Na začátku to bylo velmi oblíbené pivo, ale ve chvíli, kdy se Dortmunder rozšířil po celém Německu a také do zahraničí, ztratili o něj místní obyvatelé zájem. Toto pivo se vaří doteď, ale k názvu pivovary přidávají slovo „export”.

Mohlo by vás zajímat

Na zdraví! 14 způsobů, jak se v Ambiente staráme o pivo

Od školení výčepních až po pivní konferenci v USA.

S tímto pivem se můžete setkat v Nizozemí, Japonsku nebo USA. Pravý Dortmunder export je tedy spodně kvašené pivo, které má tmavší barvu než typické pivo plzeňského typu. Na druhu stranu má ale vyšší obsah alkoholu a EPM. Skutečný Dortmunder by tedy mělo být silné pivo, sladové a s nižším obsahem přírodního oxidu uhličitého.

V příštím díle se podíváme na ležáky v Rakousku a na to, jak to mají za velkou louží v Americe.