Kuchař doplňuje energii sportem, sportovec kvalitním jídlem. Jeden sní o michelinské hvězdě, druhý o medaili. Oba navíc skloňují podobná slova: stres, koncentrace, motivace, odolnost a úsilí. Tady je sedm sportovních lekcí pro kuchaře, kteří chtějí stát na stupních vítězů.

1. Odhodlání
Všechno, nebo nic. Kdo chce uspět, musí v sobě najít totální odhodlání a touhu vynikat v oboru, který si vybral. Je jedno, jestli jste lyžař, nebo šéfkuchař – dělat věci jen tak napůl znamená zůstat stát v půli cesty a nikdy nedojet do cíle, o kterém sníte. Jděte do toho naplno a ukažte, co ve vás je!

2. Odpovědnost
Nic není zadarmo. Každá sekunda (a leckdy i setina sekundy!), o kterou se sportovec zrychlí, každý centimetr, o který prodlouží svůj osobní rekord, je výsledek zodpovědného tréninku, odhodlání a disciplíny. Musí to ale vycházet z vás – z toho, že vy sami chcete. A přesně totéž platí i v kuchyni. Ani v kuchyni vám nikdo nebude stát za… zády, postrkovat vás k lepšímu výkonu a násilím vám předávat cenné zkušenosti. Tohle je položka, kterou musíte zaplatit ze svého účtu. Tedy pokud to chcete někam dotáhnout.

3. Podpora
Hodiny tvrdé dřiny jsou spíš individuální než týmovou záležitostí. Přesto většina sportovců podporuje kolegy a nováčky. Každý občas potřebuje povzbudit a nakopnout – chyby dělají i ti nejlepší a každý má občas den s velkým B. Slova podpory v pravou chvíli jsou neocenitelná, někdy si je pamatujeme celý život. Pracovat na sobě a spolehnout se v týmu jeden na druhého, chtít zvítězit a zároveň přát zasloužený úspěch ostatním – krásné pravidlo hry ve sportu i gastronomii.

4. Hrdost
Jedno malé škobrtnutí, a čtyři roky „zbytečných“ příprav před očima. Zklamání z neúspěchu bolí, ale duše sportovce se hojí rychle. To díky hrdosti – té, kterou si v sobě nese sám, ale především té, kterou cítí od fanoušků a okolí. „Olympijskou“ atmosféru potřebuje každá kuchyně. Rozdmýchat ji dokážou štamgasti, nadšení hosté i kolemjdoucí, kteří si rádi počkají na volný stůl, protože vědí, že tady to stojí za to. A hlavně kuchaři, kteří jsou hrdí na svoje povolání a na to, že jsou součásti právě tohoto týmu.

5. Posun
Svoje hranice si určujeme sami, a zrovna tak jsme to jedině my, kdo může tyto limity překročit. Sportovci mají jediný cíl – vítězství. Těm nejlepším však jejich výkon nikdy nepřipadá dost dobrý a už v cílové rovince se jim v hlavě rodí plán, jak být příště zase o kousek lepší. Právě vnitřní potřeba a chuť posouvat se tam, kam jste si původně netroufli, odlišuje mistry od průměrných. V každém oboru.

6. Reprezentace
S hrdostí nesou vlajku a zpívají hymnu na stupních vítězů – nejen za sebe, ale za celou zemi. A kuchaři? Ti reprezentují ještě něco většího. V momentě, kdy si uvážou zástěru a servírují jídlo, zastupují nejen svoji restauraci, nejen (českou) gastronomii, ale taky vztah člověka k sobě samotnému, k životu a ke světu. Tento přesah hezky vyjádřil René Redzepi: „Lepší jídlo může znamenat lepší svět.“

7. Výdrž
První vyhrání z kapsy vyhání. Předčasný start, přešlap, pády i zranění. Pak dlouhá rekonvalescence, pocit nejistoty a obavy z návratu na trať... Z příběhů slavných sportovců snadno vyčtete návod, jak dojít tam, kam chcete: nikdy se totiž nevzdali.