Domácí ocet ze cideru – jak na to?
1. Jako základ domácího octa vám postačí nedopitý cider nebo víno, ovšem bez přidané síry. Ta totiž potlačuje aktivitu bakterií, bez kterých neuspějete! Víno zřeďte filtrovanou vodou (zbavenou chloru) na 7 % alkoholu – takové množství dělá dobře acetobacteru (octovým bakteriím).
2. Do cideru či vína přilijte živý ocet (asi 10 až 20 % objemu) – rozjede oxidaci a rychle okyselí prostředí, čímž ubrání alkohol před kontaminací nežádoucími mikroorganismy až do chvíle, kdy ovládne hřiště acetobacter.
3. Lahev (nebo demižon) přikryjte plátýnkem či kouskem prodyšné látky a nádobu důkladně zagumičkujte, aby se dovnitř nedostaly octomilky ani jiný hmyz. Pak ji postavte na tmavé místo s teplotou okolo 24 °C.
4. Za týden nebo dva zkontrolujte, jestli se na povrchu tvoří octová matka – důkaz, že se bakteriím daří a přetvářejí alkohol na ocet.
5. S lahví (ani demižonem) pokud možno vůbec nehýbejte! Mohli byste utopit matku, a to rozhodně nechcete.
6. Průběžně k octu čichejte! Počáteční aroma připomíná odlakovač – může za to acetaldehyd, který se tvoří v prvních fázích oxidace alkoholu. Není se však čeho obávat!
7. Zhruba po dvou měsících se dočkáte příjemné vůně. Právě ta vás upozorní na to, že je ocet připravený a můžete jej hrubě zfiltrovat třeba přes kávový filtr. Nádobu s hotovým octem naplňte až po víčko a pevně uzavřete.
Poznámka: Živý ocet má dlouhou trvanlivost – pokud se ovšem dobře nalahvuje a skladuje. Nejlépe se uchovává bez přístupu vzduchu a za nízkých teplot, ideálně v lednici. Minimalizuje se tak další činnost acetobacterů a snižování koncentrace kyseliny octové.
Líbil se vám článek?
Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.
