Jak na pěstování rajčat? Máme tipy od rajčatového krále Standy Hechta!
„Rajčata jsou celkem přizpůsobivé rostliny a zvládají různé podmínky. Díky tomu je můžete pěstovat i uprostřed města, ať už ve vnitrobloku, na balkoně, nebo na střeše,“ motivuje pan Hecht ze Sluneční farmy Vykáň, který se už několik let zabývá pěstováním desítek rajčatových odrůd, a zároveň podotýká:
„Není to ale totéž jako ve volné půdě na zahradě, a tak se může stát, že některé odrůdy plodí méně anebo plody praskají. Kontejnery totiž představují mírně atypické prostředí, a tak je třeba dodržet několik pravidel.“
1. Vyberte si správné rajče
Balkonové zahradníky by měl zajímat rozdíl mezi dvěma základními druhy rajčat. Spousta lidí zvolí nižší až nízká keříčková rajčata, která nevyžadují tolik péče jako tyčková. Ta se musí vyvázat a zaštipovat, zato mívají lepší chuť a sklízí se postupně od července až do prvních mrazů – na rozdíl od keříčkových, která obvykle dozrávají najednou. Rozhodnutí je na vás, stejně jako při výběru z tisíců odrůd, se kterým vám pomůže farmář či prodejce v zahradnictví.
2. Pořiďte vhodný kontejner
Rajčata pěstovaná na balkoně požadují dostatečně velký truhlík. Každá sazenice si zaslouží kontejner o objemu alespoň 20 litrů, který dá prostor kořenovému systému rostliny a usnadní pravidelné zalévání, případně ukotvení opěrné tyčky při vyvazování rajčat. Na materiálu tolik nezáleží, důležitější jsou otvory na dně kontejneru – odtéká jimi přebytečná voda, která by mohla způsobit hnití kořenů a nakonec odumírání rostliny.
3. Kupte si kvalitní substrát
Pokud jde o hlínu, není rajče zase tak vybíravé. Do kontejneru můžete nasypat jakýkoli kvalitní, nejlépe organický a lehký substrát pro zahrady i pokojové rostliny nebo také přírodní zeminu obohacenou o humus, ta by však měla tvořit asi jen 40 % objemu květináče. Někdo přidává i trochu (zahradního) kompostu.
4. Sázejte hluboko
Při tzv. přepichování se nebojte zasadit rajčata co nejhlouběji! Z hlíny by měl vykukovat jen růstový vrchol, který měří 10 až 15 cm. Rostlina tak může vytvářet mohutnější kořeny a lépe vstřebávat vodu i živiny ze zálivky. Tyčková rajčata nezapomeňte vyvázat pomocí dřevěné či kovové laťky, provázku nebo drátku, a to nejlépe v horní části výhonu. Zpravidla se připevní k balkonovému zábradlí.
5. Bez slunce to nepůjde
Rajčatům se daří v teple a na plném nebo aspoň půldenním slunci. Kontejnery se proto umisťují na jižně, ale také východně či západně orientované balkony. Vyplatí se zajistit jim suché místo v závětří – rostliny vystavené dešti jsou náchylné k chorobám a silný vítr by jim mohl polámat stonky.
Pěstitele rajčat trápí houbové plísně – příčinou bývá zvýšená vlhkost a omočení listů. Daleko lépe jim odolávají rajčata z krytého balkonu nebo přirozeně vyšlechtěné odrůdy. Ty jsou navíc plodné, nevyžadují chemické ošetření a pyšní se skvělou chutí.
6. Myslete na zálivku
Rajčata se musí pravidelně zalévat – jednou až dvakrát denně, ideálně v chladnějších ranních nebo večerních hodinách a raději tak, aby listy zůstaly suché. Kontejner nesmí úplně vyschnout, poněvadž nevyrovnaný přísun vody zaviňuje praskání plodů. Ztráta listů či květů znamená jasný signál, že rostliny chtějí více závlahy.
7. Nepodceňujte hnojivo
Společně s vodou si rajčata říkají také o hnojivo, ať už v tekuté, nebo granulované formě (většinou se nechává rozpustit v zálivce). Látky obsažené v substrátu se totiž vyčerpají zhruba po měsíci, a tak by se měly doplnit alespoň jednou za týden až 10 dní.
Většina zahradníků dává přednost přírodním hnojivům, někdo rostlinám dopřeje granulovaný kompost či koňský hnůj. Ten se však musí zapravit přímo do substrátu, aby vám po zalití kontejneru „neprovoněl“ balkon i byt.
V Kokoze doporučují žížalí čaj – výluh ze zbytků ovoce a zeleniny, který vzniká při kompostování ve vermikompostéru a vytéká z něj do sběrné nádoby. Tzv. worm tea prokazatelně zlepšuje růst, plodnost a odolnost rostlin vůči suchu i plísním a poskytuje různé živiny, včetně enzymů a stopových prvků. S ohledem na možnosti bytového zahradničení můžete vyzkoušet slepičince rozmíchané ve vodě, které jsou k dostání i v zahradnictví.
8. Vyštipování
Kdo chce sklízet bohatou úrodu, musí rajčata průběžně vyštipovat – zbavovat zálistků, tedy bočních výhonů v paždí listů. Rostlinu by měl tvořit pouze jeden výhon, všechny ostatní výhony mezi listem a hlavním stonkem se ručně vylamují, jinak se z rajčete stává keř, který má tendenci rozrůstat se a méně plodit.
Zaštipování se provádí jen u tyčkových rajčat! U keříčkových by se tím narušila jejich specifická struktura, tzv. determinantní princip růstu. Někteří lidé mívají ve zvyku oholit téměř všechny listy, aby snížili riziko plísně, tím ale znemožní fotosyntézu – rajče tak nemůže naplno plodit ani produkovat látky, kvůli kterým zeleninu konzumujeme.
Tip navíc:
Rajčata trhejte se stopkou nebo v celých vijanech! Většina aromatických látek se totiž nachází právě v zelených stoncích, stopkách i listech, na kterých vyrůstají žlázové chloupky s éterickými oleji. Intenzivní vůně však nevypovídá o zralosti plodů, a tak se keříčková rajčata v supermarketech často tváří lépe, než jak potom chutnají.
Sazenice od farmáře
Líbil se vám článek?
Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.
