Žila byla v Brně parta kluků, kteří za studií objížděli tamní kavárny a dodávali jim jablečný mošt z Bílých Karpat. Jednou si řekli – co takhle posilnit mošt alkoholem a zkusit ho prodávat na vánočních trzích? Mimochodem právě tahle parta kluků později založila ikonické podniky jako Bar, který neexistuje nebo Super Panda Circus.

Koštování do tří ráno

„Byla to strašná haluz. Neměli jsme s trhy žádnou zkušenost,“ vzpomíná na začátky Honza Vlachynský, jeden ze zakladatelů. „Ten rok byly vánoční trhy poprvé i na Zelňáku a za pár dnů zrovna končilo výběrové řízení. Byl říjen – tak pozdě výběrko nikdy nebývá, většinou je to rozhodnuto už v létě. Takže obrovská shoda náhod. A povedlo se.“

Hluboko do noci zkoušeli kluci párovat mošt s nejrůznějšími destiláty, až jako poslední zkusili jablkovici. A tak někdy ve tři ráno přišli na to, že jablko (v moštu) a jablko (v pálence) funguje dost dobře a chutná jim nejvíc.

Psal se rok 2009 a z bláznivého nápadu vznikl Turbomošt, který je dnes v Brně pojmem. Namíchaný jen ze stoprocentního jablečného moštu, jablkovice a směsi koření.

„U stánku jsme prodávali my sami a pět našich kamarádů. Ráno jsme stánky zaváželi a třikrát jsme se vraceli, protože jsme vždycky něco zapomněli. Bavilo to nás i lidi, tak jsme si řekli, to chceme dělat dál, i když tržby tenkrát obrovské nebyly,“ usmívá se Honza.

V druhém roce čítala jejich fronta rekordních šedesát lidí. Na trhu bylo pořád dost špatných alternativ a dělat to levně bylo jednodušší než nabízet kvalitu.

„Dneska je to úplně jinak. Na trhu už je výjimkou, když to někdo dělá tím extra špatným způsobem. Myslím si, že návštěvníci chtějí kvalitu. A neplatí to jen na vánočních trzích, celá grastro scéna v Brně jde tímto směrem,“ shrnuje Honza.

Protože jim produkce moštu z moravského Hostětína už nestačí, spolupracují i s moštárnou z Bezic od Olomouce. Jablkovice pochází ze Samotišek u Olomouce a z palírny Lor na Plzeňsku.

„Pokud jde o koření, děláme to úplně stejně jako moje máma, když připravovala svařák. Koření nechala dvě hodiny vyvařit v trošce vody a pak to ohřála s tím ostatním. Nám ovšem před trhy jen samotný výluh koření zabere týden,“ dodává Honza.

Kamošova holka a spol.

Turbomoští stánky jsou plné voňavých drinků, ve kterých je mošt míchán i s jinými destiláty než jen s jablkovicí. Nabídka srší nápaditými názvy (Kamošova holka, Slovenská Strela, Turbokapr…) a atmosféra je víc než vřelá. Červené pozadí, originální hrnky, usměvaví brigádníci, kteří si na to často berou dovolenou ze své seriózní práce (výjimkou není ani advokátní praxe), aby se mohli účastnit této energické show. Že za nápadem stojí chuť si hrát, a ne jen byznys plán, vidíte i po jedenácti letech.

Turbomošt je originál, který si koupíte jen na vánočních trzích v Brně. A protože každý dobrý nápad má tendenci být zkopírován, Turbomošt se po České republice napodobuje ostošest.

„Setkáváme se s tím od začátku, ale v Brně ne, tady si to nikdo nedovolí. Když to jinde někdo ještě ke všemu nazval Turbomošt, zajeli jsme tam a občas se s někým soudíme. Mně osobně nevadí, že to tak nazvou, ale vadí mi, že pod tím názvem prodávají něco nekvalitního, co chutná úplně jinak. Kór v Praze,“ líčí Honza. A já si všímám, že i na červené „firemní“ čepici má vyšitý turbomoští názor: Originál neo❤ebeš.