Nedočtete se o nich v tréninkových manuálech, neprobírají se v žádném z úvodních školení. Nedají se naučit ze dne na den a nikdo je nikde nepopsal. Předávají se ústně. Služebně starší kolegové, kteří už je znají do detailu, do nich zasvěcují ty, kteří se teprve nedávno postavili na startovní čáru.

Vzpomínám si na své začátky v Ambiente – na to, jak jsem nástupu do Mánesky asi půl roku každý den vstřebával tyhle informace. Informace o stálých hostech. O jejich specifických přáních, o tom, kde rádi sedávají, jaké si dávají víno a kdo je jejich oblíbený číšník. Čím víc jsem je znal a čím hlouběji pronikal do jejich světů, tím byl náš vztah silnější. Cítil jsem to s každou další návštěvou. A právě tohle mě na té práci bavilo ze všeho nejvíc.

S odstupem času si víc a víc uvědomuju, jak cenné jsou tyhle informace a jak je důležité, aby byly vhodnou formou a včas předány všem novým kolegům.

Je to na vás zkušenějších a ostřílených, aby ta tajemství nezapadla někam za absac. Vaši hosté vám to nezapomenou, o tom není pochyb.