V managementu existuje nespočet typologií, které přidělují zaměstnancům týmové nebo skupinové role podle typu chování v pracovní skupině. Všechny však upozorňují na jednu nebezpečnou roli. Travič studní se snaží o pravý opak toho, co v týmu zajišťují specialisté, poradci, tvůrci, zlepšovatelé, koordinátoři nebo dokončovatelé – ti, co vedou, myslí, realizují a udržují dobré vztahy na pracovišti.

Věčný stěžovatel, šťoural a škůdce
Travič studní si neustále stěžuje, rád kritizuje a manipuluje svými kolegy, a to v neprospěch restaurace. „Před ostatními působí sebevědomě, neustále poukazuje na to, co dělá vedení špatně. Považuje se za nejschopnějšího a bez ostychu upozorní na chyby druhých. Sám přitom kritiku nezvládá,“ popisuje hlavní rysy traviče Vlasta Lacina z Amasa, který na lidi tohoto typu narazil během své kariéry už několikrát.

Překroucené informace a pomluvy využije travič ve „správný“ moment – stres, neshoda s manažerem nebo náročná směna jsou pro něj ideální příležitostí, jak prohloubit nespokojenost a demotivaci spolupracovníků.

V mnoha případech ovšem jde o člověka profesně velmi zdatného. „O to hůř se s ním jedná. Pracovně mu nemůžete nic moc vytknout, ale jeho chování má špatný vliv především na nováčky. Osobně dávám přednost méně zkušeným zájemcům, pokud jsou to týmoví parťáci. Vychovat kvalitního zaměstnance dokážu vždycky,“ vysvětluje manažerka Jitka Fuksová z Pastacaffé, která se kvůli popsanému chování už musela s pár zaměstnanci rozloučit.

Negativismus traviče studní může být zpočátku nenápadný, časem ale vysaje energii z každého, kdo je s ním v kontaktu, a začne do týmu vnášet rozbroje, podezíravost a nedůvěru. „Takoví lidé se často nezdráhají stěžovat si a rýpat i v dosahu hostů a to je nepřípustné,“ zdůrazňuje Jitka Fuksová.

Proč to dělá?
Důvodů, proč se někdo dobrovolně chopí role záporáka, může být kupodivu spousta. Nízké sebevědomí, komplexy, křivda z minulosti nebo syndrom vyhoření nejsou omluvou, ale minimálně vysvětlují škodolibost, povyšování se a obviňování ostatních.

Traviči studní do kolektivu buď vůbec nezapadnou, nebo je z něj ostatní brzy vytlačí. Hlavní problém takových lidí je jejich vnitřní nastavení, které není skupinové, ale individualistické. Nezáleží jim na společných výsledcích ani na úspěchu restaurace.

„Jsou i případy, kdy se člověk travičem stane kvůli vnějším okolnostem – dlouhodobá frustrace, krize v podniku a podobně. Proto je potřeba podívat se v první řadě sám na sebe a říct si, jestli jsem traviče v dotyčném neprobudil svým vedením. V praxi to znamená poslouchat, komunikovat, vnímat a přemýšlet o zpětné vazbě. O té, kterou přijímáte i dáváte. Mimochodem je třeba udělat to hned poté, co nastane problém. Odkládáním situaci jen zhoršíte,“ přemýšlí šéf Lokálu Michal Svoboda.

S různými druhy travičů se setkal nesčetněkrát – některé odhalil hned u náboru, jiné během prvních měsíců a další mu pomohli rozpoznat kolegové z týmu.

Vyhoďte ho z kola ven
V kolektivu jsou všechny role důležité, navzájem se doplňují a vytvářejí pestrost, která podporuje fungující a stabilní tým. Záporáka, jako je travič studní, však nepotřebujete – výčet jeho minusů je mnohem delší než seznam vlastností, kvůli kterým by stálo za to udržet ho mezi zaměstnanci.

Jak s ním tedy naložit? Vlasta Lacina to vidí jasně: „Vždycky jsem snažil dát mu šanci, novou výzvu, úkol, zodpovědnost. Nikdy to nedopadlo dobře, pokaždé musel dřív nebo později odejít. Nejenže je to ztráta času, ale takový člověk nadělá v týmu za velice krátkou dobu obrovské škody, které se složitě a dlouze napravují. Moje rada proto zní – hned jak se projeví, zbav se ho. Jinak se z toho zblázníš.“

Zdroje:
Michaela Daňková: Prokoukněte své lidi: Praktický průvodce řízením
Pavla Kotyzová (Uni Tomáš Bati ve Zlíně – prezentace): týmové role
PhDr. Vladimír Hřebíček: Motivace zaměstnanců
Technický týdeník