Kapky z historie Lokálů: Jazz, diety a Charta 77 v Korunní
Lokál Korunní
Během první světové války dům na rohu pražské Šumavské a Korunní třídy, tehdy patřící pardubické Městské spořitelně, zakoupily soukromnice Milada a Růžena Novákovy. Nové majitelky naštěstí neměly jiné plány na provozování živnosti, a tak zde hospoda mohla zůstat i po válce. Na adrese s čp. 984 máme ve 20. letech evidované například hostinské Jaroslava Hrabánka či Aloise Mokrého.
Na sklenku do Stratosféry
A podnik se brzy notně zmodernizoval. Mizí dlouholetý název připomínající historika a politika Palackého, majitelé se rozhodnou chovat více tržně, lákat mladé lidi a definitivně opustit poněkud naftalínem čpící minulost. Je rok 1931, švýcarský vědec Auguste Piccard právě vystoupal jako první člověk s balonem do stratosféry a toto dosud trochu tajemné slovo letí celým světem. Nakonec se na krátkou dobu dostane i do vývěsního štítu našeho hostince. „Kdo chce Piccarda zřít, musí do Stratosféry jít!“ zní nový slogan, který zve hosty do restaurace.
A moderní zábava, to je energie, jazz, swing, tanec, noční život. Restaurace chtěla mezi vinohradskou konkurencí nejen vyniknout, ale i zazářit, zaujmout jasné místo vpředu. A tak přímo nebývale oživila svou nabídku. Nově každý den lákala na tancovačky trvající až do třetí hodiny ranní. Těžko si představit, co tomu říkali nájemníci v domě. Běžnou praxí bývaly taneční zábavy o nedělích a svátcích, ale pořádat je v hospodě každý den, k tomu se odhodlal málokterý majitel. V hostinci navíc definitivně skončila éra Vinohradského pivovaru a Stratosféra tanečníkům nabízela smíchovské a vůbec poprvé také plzeňské pivo.
Ovšem nadšení z dobývání stratosféry v denním životě opadlo stejně rychle, jako přišlo, a tak se roku 1934 název restaurace znovu měnil, tentokrát na krátké Star, zkrácenou variantu názvu White Star (Bílá hvězda), který používal tehdejší majitel hostince František Hradecký u svého předešlého podniku ve Zlatnické ulici.
Dieta v Korunní
Těsně před válkou podnik do třetice v rychlém sledu měnil název a podle nových vlastníků se zde začalo říkat U Wolterů, přičemž majitelkou se stala Magdalena Wolterová. Ta restauraci provedla válečnou érou a byla pravděpodobně poslední majitelkou hostince před neblahým Vítězným únorem roku 1948, který v důsledku soukromým vlastnictvím všech podniků tragicky otřásl.
Poválečný politický vývoj přinesl změnu vlastnické struktury prakticky všech hostinců, které se hromadně převáděly pod národní podnik Hotely a restaurace, následně Restaurace a jídelny, pamětníkům dobře známý „RáJ“. Po půl století také přestal vyhovovat vznešeně historizující název ulice Korunní třída a nahradila jej politická oslava východní poloviny spřáteleného socialistického Německa – ulice od roku 1956 nesla jméno Wilhelma Piecka, prvního prezidenta NDR.
Ovšem byl to právě námi sledovaný hostinec, který alespoň symbolicky někdejší název vinohradské tepny připomínal dál. Opět totiž získal nové jméno, které mu s drobnou úpravou zůstalo až do dnešních dnů – „V Korunní“.
Podnik byl zařazen do třetí cenové skupiny a otevíral pouze ve všední dny. Na počátku 70. let vznikla v zadním salonku restaurace jídelna pro důchodce, hostinec získal i modernější toalety. Vedoucím projektu celé adaptace byl akademický architekt Vladimír Pýcha, který se do kulturní historie mimo jiné zapsal jako spoluautor československého pavilonu na slavné výstavě Expo 67 v Montrealu.
V šedi normalizovaných provozoven národního hospodářství si Korunní našla malou skulinku a jako jedna z mála pražských restaurací začala nabízet jídla speciálně připravovaná pro dietáře. Alespoň tedy v rámci nevyrovnaného dobového zásobování. Redaktor Karel Šebek ve svém fejetonu z roku 1982 konstatoval: „Provozovna v Korunní podává denně tři diety. Jde však o pokrmy, které najdete i na normálním menu. Rozdíl spočívá v tom, že místo brambor maštěných sádlem jsou podávány kartófle, jež přišly do styku s jiným druhem tuku. A víc těžko dělat, stýská si vedoucí…“ Doplňme, že výčepním a vedoucím podniku byl v 80. letech Jan Vondrouš.
Ale i tak si podnik nabídkou vydobyl trošku jiné místo mezi ostatními hostinci a v pozdějších letech specializaci prohloubil. Dietní jídla vařil i po sametové revoluci na počátku 90. let, kdy si ji za tím účelem najal Ladislav Purkrábek a prostory nově zrenovoval. Zůstaňme však ještě v éře normalizace.
Zmařená akce Charty 77
Restaurace V Korunní se stala jedním z nenápadných míst, kde se scházeli režimu tolik nepohodlní signatáři Charty 77 a další disidenti. Svého času místní stoly posloužily jako neformální redakce Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), který vydával samizdatový časopis Nový Brak. Právě v Korunní se scházely jeho redaktorky Olga Havlová, Olga Stankovičová nebo Jarmila Bělíková. Nechyběl tu ani básník a představitel undergroundu Andrej Stankovič, zašel i Václav Havel, stejně jako významní členové disentu Viktor Parkán či Jiří Mrázek.
Taková společnost pochopitelně přitahovala také opačnou stranu barikády, a tak u stolů sedali i naslouchači a agenti StB. Lokál se dokonce v lednu roku 1987 měl stát dějištěm tajné tiskové konference, na níž chartisté plánovali přiblížit zahraničním novinářům jednak desáté výročí vzniku Charty 77 a pak také právě probíhající nespravedlivé stíhání výboru hudebně-vydavatelské organizace Jazzová sekce.
Počítalo se s účastí Václava Havla, Petra Uhla, Václava Bendy, Jiřího Hájka, Jiřího Dientsbiera a dalších, ze zahraničních médií se měli dostavit zástupci vídeňského Hlasu Ameriky, britských Reuters a BBC, americké tiskové agentury AP či francouzské AFP.
Jenomže agenti StB zapracovali, v pozdějším sborníku politických dokumentů o tajných službách Securitas imperii (1994) čteme: „Restaurace byla zavřena, účastníci – vesměs chartisté – byli většinou zadrženi ve svých bytech. Ti, kteří se pokusili konference zúčastnit, byli předvedeni na místní oddělení Veřejné bezpečnosti na náměstí Míru k podání vysvětlení. Náhradní akci se zorganizovat nepodařilo.“
V Korunní se tedy tajná konference nakonec neuskutečnila, ale restaurace svou malou roli na politické šachovnici boje mezi totalitním režimem a disidenty přeci jen sehrála.
Líbil se vám článek?
Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.
