„Všechno začalo před asi šesti lety. Upekl jsem si doma obyčejné kuře ze supermarketu, divně páchlo a na struktuře masa nebylo poznat, co je stehno a co prso. Vzpomínal jsem na kuře od babičky, které vždycky krásně vonělo a bylo šťavnaté,“ vypráví pan Martinek. „A rozhodl jsem se, že to změním.“

Koupil opuštěný prasečák v Rašovicích a haly, ve kterých byla kdysi prasata, přepažil na jednotlivá oddělení pro kuřata. Nejsou tak vystavena stresu z velké koncentrace svých souputníků a každé kuře má dost prostoru pro volný pohyb. Pan Martinek do každého oddělení přidal speciální hřady – malé „prolézačky“, aby se kuřata nepohybovala jen po zemi, ale mohla také po libosti stoupat nahoru a dolů a trénovat svaly. „Jen musím přistavět ještě další výlezy, vždycky ho nějaké kuře zasedne a ostatní se pak nemůžou dostat nahoru,“ směje se pan Martinek. Prolézačky jsou tady společně s krmítky jednoznačně největší atrakce.

Základní rozdíl oproti konvenčním chovům je v délce života zvířat. Rašovické kuře roste kolem 70 dní, což je dvojnásobek oproti běžným 35. „Jejich maso má díky tomu úplně jinou kvalitu a chuť,“ zdůrazňuje pan Martinek. Na chuti se projeví všechno od krmení – v Rašovicích je to výhradně směs pšenice a kukuřice – až po přístup k přirozenému dennímu světlu.

Líheň přímo na farmě

Nejroztomilejší fáze naší exkurze přichází ve chvíli, kdy nám pan Martinek otevře dveře do líhně. Tady se kuřátka líhnou z vajec a stráví tu první dny života. „Už v této fázi se výrazně odlišujeme od velkochovů, protože tam se kuřátka vylíhnou a pak se převážejí na farmu vzdálenou desítky kilometrů. Každý takový přesun znamená pro kuře obrovský stres. My je v přepravkách opatrně přesouváme jen pár metrů, do oddílu s podestýlkou z rašeliny, která dobře saje a je hezky měkká. Kuřátka tam bez dalších přesunů zůstanou po celou dobu života,“ vysvětluje farmář.

Pan Martinek je inženýr a na začátku devadesátých let založil firmu AGE, která vyrábí a dodává technologické zařízení pro chovy drůbeže a prasat k nám i do dalších evropských zemí. Do velkých hal navrhoval drahé, sofistikované systémy, které měří například teplotu, stav vzduchu nebo vlhkost. Takový luxus by si farma malá jako ta v Rašovicích za normálních okolností mohla těžko dovolit, tady se však o komfort kuřátek stará aplikace v telefonu. Díky tomu jim nikdy není horko ani zima a krmení přichází přesně tak, jak má.

Chystané bistro Grils bude zatím největší odběratel, kterého v Rašovicích měli. Markéta s Dominikou plánují v Grils zpracovat stovky kuřat týdně a v Rašovicích kvůli tomu přes léto přistavějí další halu, která by měla objednávky bez problému pokrýt.