Pracovitost, oddanost a láska k holanďáku! Manažer Jirka Skall vs šéfkuchař Martin Štengl
Jak jste se potkali?
Jirka: To si už nepamatuju, je to pět let.
Martin: Já vím! Šel jsem tenkrát na pohovor do Savoye, ale dozvěděl jsem se od bývalého šéfkuchaře Stromovky Pavla Blažka, že někoho hledají. Tak mě Jirka ukecal a jsem tady.
Sedli jste si hned, nebo to trvalo?
J.: Sedlo to hned, byla to láska na první pohled. Kdyby to nesedlo, tak už tady není.
M.: Možnost utéct ani nebyla. Bylo nás tak málo, že bych se styděl.
Co na sobě vzájemně nesnesete, a čeho si na tom druhém naopak ceníte?
J.: Martin je pracovitej, spolehlivej, obětavej, má smysl pro pořádek… Zkrátka má všechny vlastnosti, co mám já. (smích) Překonali jsme spolu spoustu úskalí, protože nám jde o stejnou věc. Nejsme mladý střeva a cítíme, že Lokál Nad Stromovkou je výzva, na kterou se nechceme vykašlat. Samozřejmě je mezi námi řevnivost plac-kuchyň. Martin bývá paličatý. Musel jsem najít způsob, jak mu určité věci prezentovat.
M.: Občas se chytneme. Často totiž myslíme tu samou věc, ale nepochopíme se.
J.: Taky je Martin neskutečně zručný, spraví všechno od kliky u záchodu až po střechu nad hospodou.
M.: Kdysi jsem totiž opravoval auta. Zručnost se mi hodí i v kuchyni. Všechno jde líp, když si člověk umí věci sám opravit.
J.: Jo a jedna velká vada – nemůžu ho donutit sportovat. (smích) Ale aspoň se naučil aktivně odpočívat.
M.: Dělám si pilotní průkaz a brzy budu létat s ultralightem. Jednou bych chtěl vlastní letadlo.
Jak často jeden druhému mluvíte do práce?
M.: Já Jirkovi do práce moc nekecám, čísla mě nebaví. A Jirka zase moc neřeší věci, co patří do kuchyně.
Prozraďte na toho druhého něco, co o vás hosté určitě netuší!
J.: O Martinovi asi netušili, že je dole v kuchyni už pět let. A taky to, že létá.
M.: Jirka je otec tří dětí a úplně perfektně to zvládá i s péčí o celou hospodu. Obojí je generátor povinností, které musí denně řešit.
J.: Rozhodně na to nejsem sám! Rodinu mám se svou snoubenkou a v hospodě mám skvělé zázemí díky kolegům.
Nejvyhrocenější situace, kterou jste v práci společně zažili?
J.: Teď právě máme krizi. Ne my dva spolu, ale gastronomie obecně zažívá krizi. Oba vnímáme velké mezigenerační změny, když hledáme nové lidi na plac a do kuchyně. Jde to těžko, ale beru to jako výzvu – posouvat věci dopředu, aby si hospoda udržela standard, na jaký jsou hosté zvyklí.
M.: Co se vyhrocených situací týče, my dva je řešíme tak, že se k sobě sice otočíme zády, ale za dvacet minut jsme v pohodě a jedeme dál. Umíme zvýšit hlas, ale to je tak jediný, co se děje. Jsme kamarádi.
J.: Jo, respektujeme se. On je kuchař, já jsem hospodský. Občas něco manažersky učešu, ale důvěřuju mu. A mám v něm zastání.
Trávíte spolu čas i mimo práci?
J.: Času moc není. Martin ho má ještě míň, máme tak málo lidí v kuchyni, že tu tráví spoustu hodin. Ale teď spolu jedeme na festival. Snažíme se z minima vytěžit maximum.
M.: Občas Jirka uspořádá sportovní akci pro všechny zaměstnance. Nedávno byl celý tým na únikovce.
A teď vážnější otázka: Hladinka, nebo šnyt?
J.: Hladinka, pak šnyt.
M.: Hladinka!
Smažák, nebo holanďák?
J.: Holanďák.
M.: Holanďák, ale jedině v Lokále.
Zima, nebo léto v Lokále?
J.: Léto. M.: U mě je to jednoznačně zima, v kuchyni je totiž horko. Ale ve volnu Lokál klidně v létě.
Text vyšel v novinách Štamgast, které si můžete zdarma brát v restauracích Lokál. Online si je prolistujte zde. Přejeme zábavné čtení!
Líbil se vám článek?
Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.
