„V každé restauraci se najde někdo, kdo plánuje směny a vede nábor zaměstnanců, ale teprve v posledních letech si provozy vyčleňují oficiální pozici personálního manažera,“ říká Tereza Kučerová za HR Ambiente. „Ten se na rozdíl od ostatních manažerů a šéfkuchařů nebo sous-chefů může naplno věnovat personálu, ať už řeší provozní záležitosti, nebo vztahy v týmu.“ Vyplatí se to?

Zaměřeno na lidi!

Personální manažer (PM) přebírá kus odpovědnosti za manažery i šéfkuchaře a částečně se přesouvá do kanceláře, kde se soustředí na personální management. „Manažer stíhá psát směny, vést pohovory a přijímat nováčky, ale mimoto běhá na place nebo objednává zboží, tudíž mu nezbývá čas ani energie komunikovat s týmem. Od toho je tu personální manažer, který pečuje o nové i stávající zaměstnance,“ vysvětluje bývalá manažerka z Lokálu U Bílé Kuželky Majša Kamlerová, která nově vypomáhá s managementem v Bufetu.

„Provozy ocení člověka, který umí nabrat lidi do týmu a reaguje pohotově, když někdo onemocní nebo oznámí výpověď. Stejně tak si ale zaslouží člověka na pozici, která se zaměřuje na spokojenost zaměstnanců. Zvlášť v současné době, kdy restaurace těžko nacházejí uchazeče na HPP a musí dělat všechno pro to, aby si udržely personál,“ dodává Majša.

Mohlo by vás zajímat

Lidi, lidi, lidi aneb Jak si udržet silný tým

Lidskost, férový plat a podíl na zisku, odpolední pauza nebo třeba kvalitní boty. Co dlouhodobě motivuje zaměstnance a snižuje fluktuaci v současné gastronomii?

Průvodce

Personální manažer si bere na starost hledání zaměstnanců, tak aby zapadli do kolektivu i do konceptu podniku. „Mou povinností je chápat provoz a být v úzkém kontaktu s manažery i šéfkuchaři, abych věděl, koho sháníme na plac a do kuchyně. Nejde při tom jen o znalosti a kvalifikaci, ale také o charakter nováčka,“ míní personální manažer z Brasileira Slovanský dům Tomáš Podolský a přibližuje náborovou praxi:

„Při pohovoru a zaškolování funguju jako průvodce. Představím uchazeče zaměstnancům, vysvětlím mu chod restaurace a pošlu ho na zkrácenou zkušební směnu. Pomůžu mu zorientovat se v provozu a jeho pravidlech, předám mu uniformu a případně s ním sepíšu smlouvu, ale nakonec je to tým, který odsouhlasí jeho nástup. Chci, aby se naši lidé cítili dobře, a proto respektuju jejich rozhodnutí.“

Naslouchač

Časté nábory a proměny kolektivu stojí podniky příliš mnoho energie, a tu jim ušetří právě schopný PM. Ten dovede stabilizovat tým – a snížit fluktuaci. „Personální manažer má za úkol posilovat důvěru mezi zaměstnanci a naslouchat jejich potřebám, aby včas odhalil jejich nespokojenost a mohl tak předejít zbytečné výpovědi,“ zdůrazňuje Tomáš a přidává svůj pohled na věc:

„Mým cílem je, aby se lidé nebáli přijít za mnou s čímkoli, a to i když uvažují o tom, že u nás skončí. Můžu jim nabídnout změnu pozice nebo úvazku, ale zároveň pochopím, když se chtějí rozvíjet v jiném podniku či oboru. Důležitá je opravdovost a vstřícnost – tyhle hodnoty mají velký význam při budování semknutého týmu.“

Práce s personálem zahrnuje zpětnou vazbu: „Personální manažer by měl svým lidem dávat zpětnou vazbu, a především ji od nich získávat. Ve spoustě podniků to probíhá organicky za běžného provozu, v Kuželce jsem se ale dřív co půlrok scházela se zaměstnanci i mimo restauraci, abychom zhodnotili naši spolupráci a řekli si, co se nám líbí, a co by se naopak mělo zlepšit,“ dává Majša příklad.

Pozorovatel

Ke kompetencím PM spadá plánování směn, tak aby vyhovovaly provozu i zaměstnancům. „Personální manažer musí znát všechny členy týmu a vypozorovat jejich silné i slabé stránky. Jen tak může poskládat směnu efektivně. Zohlednit by měl třeba i to, že někdo nerad obsluhuje na určité pozici přes obědy nebo má svoji oblíbenou sekci,“ sdílí Majša a vzpomíná:

„Při vypisování směn jsem se snažila vycházet všem vstříc, někdy i na úkor vlastního volna – stokrát jsem se přesvědčila o tom, že odpočatý tým podá úplně jiný výkon, a navíc to byl způsob, jak dokázat kolegům, že se na mě mohou spolehnout.“

PM dělá spojku v týmu, ale také mezi zaměstnanci a vedením, které chtě nechtě ztrácí přehled o (spolu)práci svých lidí: „Personální manažer pravidelně informuje generálního manažera, a díky tomu pak může rychleji jednat ve prospěch týmu. Kromě toho navrhuje zvýšení platu nebo rozvázání pracovního poměru, ovšem finální krok zůstává vždy na generálním manažerovi,“ ujasňuje Majša.

Parťák

Většinu pracovní doby tráví personální manažer v roli parťáka, což vyžaduje empatii a férovost. „Nejsem vyloženě lídr, ale spíš opora týmu, a v tom je rozdíl. Má pozice zkrátka stmeluje tým a vytváří všeobecnou pohodu, která se podepisuje na atmosféře v restauraci a samozřejmě i na zážitku hostů,“ říká Tomáš a pokračuje:

„Personální manažer by měl zakročit ve vyhrocených situacích a jít příkladem, co se mezilidských vztahů týče. Rozhodně však nemá právo povyšovat se nad ostatní. Naopak! Klíčové je, aby ho zaměstnanci vnímali jako složku týmu. Spokojený kolektiv navíc nepotřebuje rozkazy shora. Naši kuchaři třeba začali sami od sebe vařit speciální personálku pro vegetariány – a ode mě slyšeli jen pochvalu.“

Starší brácha

Praxe vyučí personálního manažera psychologem amatérem, u kterého tým najde přijetí. „Ze zkušenosti vím, že kolikrát stačí jen vyslechnout a dát prostor ke sdílení. V Lokále jsem si často připadala jako vrba – dozvěděla jsem se všechno o všech,“ poznamenává Majša s úsměvem.

„Jako personální manažer poznávám osobnost každého jednotlivce. Se všemi si proto hned tykám a vyptávám se také na soukromý život a další věci, které se netýkají práce. V současné gastronomii se víc a víc prosazuje lidský, individuální přístup, a očekává se zvlášť od personálního manažera,“ doplňuje Tomáš a rozmýšlí, jaké synonymum by nejlépe vystihlo jeho pozici:

„Napadá mě ,starší brácha‘. Vážím si lidí na place i v kuchyni, držím nad nimi ochrannou ruku a umíme se společně zasmát, přestože se občas neshodneme. Okamžitě vycítím, když má někdo den blbec, a ostatní zase tolerují moji špatnou náladu. Dělám z týmu rodinu.“