facebook
instagram

10 tipů, jak na sous-vide

14. prosince 2016
Foto: Honza Zima
Na jakou teplotu a jak dlouho? Na co si dát pozor, abyste hosty omylem nepřiotrávili? A jak masu prodloužit trvanlivost? Tady jsou základní pravidla metody sous-vide.

1. Kouzlete s teplotou 56 °C

Právě tohle je ideální teplota, při které se srážejí bílkoviny, začnou se rozpouštět pojivová vlákna a zároveň se z masa neuvolní zbytečně moc vody. Při delší pomalé úpravě vytváří kolagen želatinu. Takové maso má vzhled rare až medium rare, vlákna se však krásně oddělují, a navíc není vysušené.

2. Měřte teploměrem

Jeden z největších zastánců techniky sous-vide, majitel restaurace The Fat Duck Heston Blumenthal zdůrazňuje, že jestli chcete, aby bylo maso pokaždé stejné a stejně dobré, musíte jeho teplotu přesně měřit. Pouhým dotekem ji nemáte šanci odhadnout, přitom u některých druhů masa hraje velkou roli i rozdíl tří stupňů.

3. Použijte odolné sáčky

Maso zavakuujte do sáčků, které zvládnou vysokou teplotu. Můžete použít i ty klasické, jen myslete na to, že snesou teplotu do 80–85 °C a pak začnou praskat.

4. Začněte na pánvi

U některých druhů červených mas, a především u zvěřiny se doporučuje maso nejdřív opéct, pak zavakuovat a teprve poté dát do vodní lázně na 80 °C a čekat, až surovina dosáhne vnitřní teploty 56 °C. Díky tomuto postupu se zahubí laktobacily, které jsou na povrchu masa a které by mohly změnit jeho chuť.

5. Porcujte

Sous-vide vám ušetří spoustu času, který by vám jinak zabral servis. Například na pošírování ryby v olivovém oleji normálně vyplýtváte spoustu oleje, což je navíc náročné i na úklid. Když ale jednotlivé porce zavakuujete s olejem, stačí vám ho minimum. Maso i ryby lze také předem rozporcovat, čímž si později usnadníte práci, a ještě můžete mít dobrý pocit, že neplýtváte surovinami.

6. Vyhněte se oxidaci

Zavakuované suroviny neoxidují (to oceníte zvlášť u ryb, jejichž tuk rychle mění složení, a tedy i chuť). Když zavakuujete opečené maso, neoxidují v něm molekuly aromatu, a maso pak nemá pachuť přihřívaného jídla z lednice.

Z vesmíru až do kuchyně

Tepelná úprava sous-vide a s ní spojené vakuovací přístroje byly vynalezeny v šedesátých letech – kvůli kosmonautům! Ve vesmíru jaksi nebylo možné vařit a konzervy byly zbytečně těžké… Později ji používaly například švédské nemocnice nebo francouzské dráhy. Ve vysoké gastronomii však byla metoda sous-vide plně přijata až v devadesátých letech.

7. Píchněte do toho

Protože v sáčku není žádný vzduch, teplo z vody je v přímém kontaktu s masem. Jeho vnitřní teplotu můžete odhadnout podle osvědčených tabulek; větší přesnosti ale dosáhnete, pokud na vakuovací pytlík nalepíte kostičku gumy nebo pěny a přes tu zapíchnete jehlu teploměru do středu masa. Díky gumě se voda z vodní lázně nedostane do sáčku.

8. Vylepšete aroma

Nevýhodou sous-vide je fakt, že maso nemá klasickou vůni pečených, grilovaných nebo smažených mas. Toho ale můžete docílit finální úpravou (například ogrilováním) nebo třeba tím, že k němu přidáte omáčku z klasicky pečeného masa.

9. Pozor na otravu

Sous-vide je skvělá technika, která výrazně prodlouží i trvanlivost masa. Stačí ale trocha nedbalosti, a snadno hostům přivodíte otravu. V době, kdy do ČR tato technika vtrhla a někteří kuchaři se do ní pustili po hlavě bez znalosti principů, dodržování hygienických zásad a způsobů chlazení, nebyly takové excesy úplně výjimečné.

10. Zchlazujte rychle

Pokud maso nebudete hned vydávat, je nutné dodržet správné postupy zchlazování. Při tepelné úpravě ve vodní lázni se maso pasterizuje a po zchlazení vydrží v uzavřeném sáčku mnohem déle než stejně uchovávané syrové maso. Mějte na paměti, že pro tvorbu nežádoucích mikroorganismů je nejkritičtější teplota mezi 30 a 50 °C. Maso by se proto mělo zachladit relativně rychle, aby bylo v tomto kritickém rozmezí teplot co možná nejkratší dobu.

Jak na to? Maso buď ponořte do vody s ledem, dejte ho do shockeru, anebo třífázově zchlaďte podle Hestona Blumenthala: 15 minut při pokojové teplotě, 15 minut ve studené vodě a nakonec ve vodě s ledem do úplného vychlazení. Když pak maso necháte alespoň den v lednici, chutě se báječně rozvinou.

Faktory ovlivňující délku úpravy

  • Plemeno a případně genetické dispozice (rozdíl v úpravě běžného vepřového a tučnějšího přeštického vepře).
  • Stáří kusu (čím starší, tím hůře se kolagen rozpouští).
  • Čím bylo zvíře krmeno (rozdíl mezi skotem krmeným kukuřicí a živícím se pouze trávou).
  • Partie (část) masa (jiné teploty a časy u svíčkové a kýty).
  • Zacházení se zvířetem před porážkou, způsob porážky a to, co se dělo poté (stresované zvíře má tužší maso; jak dlouho, nebo jestli vůbec, bylo maso stařeno).
  • Požadovaný výsledek (jiný čas a vnitřní teplota u rare a well done).
  • Konkrétní využití v určitém typu jídla (zda chceme maso rozebrat na vlákna do sendviče, nebo ho servírovat jako steak).
ambiLogo

Líbil se vám článek?

Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.

Dále servírujeme