1. Přehlednost & jednoduchost

Pokud se host nedokáže v nabídce zorientovat, přidělává jídelní lístek starosti jemu i vám. A to přesně nechcete. Vsaďte tedy na přehlednost a jednoduchost. „Lidé jsou dnes přehlceni informacemi a musí denně udělat tolik rozhodnutí, že vítají stručnost. Tak jim vybírání usnadněte. Mnohé obory směrují k jednoduchosti, leckdy až k minimalismu, což se odráží i v podobě jídelních lístků,“ vysvětlila Jana Bilíková na jednom z chefs meetingů, pravidelném školení kuchařů Ambiente.

Jak na to? Vyvarujte se nezvyklých kombinací barev, třeba červenému textu na černém pozadí. Rozluštit takové psaní bývá velice náročné, někdy skoro nemožné. Stará a osvědčená klasika (černý text na bílém pozadí) funguje vždycky. Pokud fandíte barevnosti a s výběrem tápete, poraďte se s grafickým studiem.

Jídelní lístek by logicky měl ladit s konceptem restaurace. „Když u nás v Ambiente vzniká nová restaurace, nejprve nám grafici vytvoří logo a navrhnou vizuální identitu. Její součástí je i podoba menu. Například Café Savoy je noblesní podnik, nabídka jídel se nemění každý den, proto jsme zvolili pevné desky. Oproti tomu Eska menu tiskne na recyklovaný potištěný papír, protože hlavním tématem restaurace je udržitelnost,“ objasňuje Filip Šimoník, marketingový šéf Ambiente.

2. Na velikosti záleží

Dejte si pozor na příliš obsáhlé jídelní lístky a sáhodlouhé popisy pokrmů. Existuje hned několik způsobů, jak nabídku představit co nejefektivněji. Co třeba vypsat jen hlavní suroviny plus ty nejdůležitější doplňkové? Anebo popište pouze hlavní ingredience a způsob jejich úpravy. A nepraktický je nejen příliš rozsáhlý, ale také zbytečně rozměrný lístek. Vysloveně si tím říkáte o shozené sklenice a další nehody.

3. Dvakrát měř…

Překlepy a obecně jazykové chyby, kterých se lidé z gastronomie dopouštějí, by s přehledem vydaly na celou knihu. Své o tom ví šéfkuchař Roman Vaněk, autor legendárních videí na téma jídelní lístek. Pozor si ale dávejte i u překladů do cizích jazyků – jakmile zahraniční host zahlédne položku typu candle sauce (svíčková omáčka) nebo piece of a piece (kuskus), s velkou pravděpodobností si u vás raději neobjedná. Pečlivost je zkrátka na místě, a to nejen v případě češtiny.

Na závěr našeho lingvistického okénka bychom chtěli doporučit ještě jednu věc – s kreativitou opatrně. „Nešvarem jsou zdrobněliny (salátek, kuřátko) a taky nesmyslné abstraktní názvy typu Vodníkovo překvapení. Vrcholem kreativity je používání nechutných, dvojsmyslných a sprostých slov; ta do jídelního lístku rozhodně nepatří,“ zdůrazňuje Jana Bilíková.

4. Jasné řazení jídel

Sepište stálý jídelní lístek tak, aby dával smysl. Doporučujeme dodržovat logickou posloupnost: teplé předkrmy zařaďte vždy za studené, a především jasně oddělte jednotlivé skupiny jídel. Předejdete tak zbytečným nepříjemnostem, třeba že si host nechtěně objedná množství chodů, které nezvládne spořádat, nebo ho zvolené jídlo naopak nezasytí.

5. Respektujte vlastní koncept

Častou chybou, spíš obsahovou, ale o to podstatnější, je menu, jež neodpovídá očekávání vyvolané konceptem restaurace. „Jestliže vystupujete jako podnik, který si zakládá na práci s lokálním a sezonními surovinami, nesnažte se do menu za každou cenu protlačit čerstvé jahody i v zimě,“ radí na závěr Jana Bilíková.