„Všechny naše štamgasty známe jménem,“ říká výčepní Lucka Janoušková
Kdy ti došlo, že bys chtěla být výčepní?
Přiznám se, že samotnou mě to nenapadlo. Začínala jsem tady v Hamburku brigádně na place, za výčepem byl tenkrát Tomáš Krčmář, kterému ale potom nabídli místo v Institutu Pivo a mně, jestli nechci místo něj za výčep.
Zapoj se!
Musela jsi projít školením?
Pár měsíců mě školil právě Tomáš, pak jsem skládala zkoušky výčepního s Luckou Janečkovou a po jejich složení jsem dostala průkaz výčepního. Teď třeba pracuji na tom, abych získala i průkaz mistra.
O co jde?
V rámci těchto těžších zkoušek musím projít sanitační zkouškou, senzorickou zkouškou, umět vyškolit někoho dalšího, nezkušeného za výčepem, projít stáží v jiném podniku a uvařit várku piva.
To zní jako, že tě pivo obecně baví a věnuješ mu hodně času…
Je to tak. Jezdíme s týmem taky na exkurze, které pořádají právě Lucka s Tomášem. Nedávno jsme se byli podívat ve firmě Lukr, která vyrábí pivní kohouty a veškeré vybavení výčepu. Také jsme navštívili několik pivovarů. Byli jsme ve Vinohradském, Břevnovském, samozřejmě v Prazdroji a pár dalších. Jako výčepní mám na starosti objednávky, taky sanitaci výčepu. Když například nastane nějaký technický problém, řeším to buď s našimi lidmi – jako je třeba už zmíněná Lucka, nebo volám do Prazdroje.
Řekla bys, že žena výčepní je v něčem jiná než výčepní muž? Pokud tedy vůbec.
Myslím, že nezáleží na pohlaví. Výčepácké řemeslo dřív patřilo hlavně mužům, dnes se to už otáčí a ukazujeme, že to může dělat kdokoliv z nás.
V Hamburku pracuje na place i za výčepem hodně holek. Jak se vám spolu pracuje?
Jsme ženský, čas od času se nepohodneme, ale to asi nezávisí na tom, jestli jsme banda holek nebo chlapů. Jsme lidi. Ale jako ženy se určitě navzájem dost chápeme.
Jako každý Lokál, i vy máte své štamgasty. Co je pro ně typické?
V neděli mezi čtvrtou a pátou odpoledne se tu schází naše čtyřka, mají vlastní stůl a sedávají společně až do pozdního večera.
Jaký je podle tebe rozdíl mezi štamgastem a stálým hostem?
Všechny naše štamgasty známe jménem. Mají podepsanou pivenku, každý vlastní půllitr, z těch ale moc nepijí. A když přijdu k nám do Lokálu sama na pivo, mimo pracovní dobu, vím, že si můžu v pohodě sednout k jejich stolu a povídat si s nimi.
Takže štamgast je vlastně takový známý?
Ano. Dokonce jsem nedávno tři z nich vzala do svého týmu ve Zlatém kvízu v rámci Zlaté pípy.
Jak si v soutěži zatím vedeš?
Naprd. (smích) Projeli jsme kvíz na plné čáře.
Hlasujte pro svého výčepního
Chci hlasovat
Na kterou disciplínu se těšíš nejvíce a na kterou nejméně?
Nejméně na skládání kohouta poslepu. Zatím jsem nezačala ani trénovat, sháním kohouta, kterého bych mohla rozebrat. Ale trénuju pití mlíka na ex na čas. Začali jsme tady s kolegy trénovat už loni, ale jen s malými „mlíčky“. A od ledna trénujeme už velký mlíka.
A máš ráda mlíko?
Nejraději mám šnyta.
Text vyšel v novinách Štamgast, které si můžete zdarma brát v restauracích Lokál. Přejeme zábavné čtení!
Líbil se vám článek?
Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.
