Místo pro vzdělávání a inovace

Jsme lidé z kuchyně, od výčepu i z kavárny. UM je náš společný prostor, kde vaříme, ochutnáváme, vzděláváme se, objevujeme a experimentujeme. Je to místo otevřené všem profesionálům v gastronomii, kteří mají chuť se učit a vzájemně inspirovat.

Přijďte se učit a inspirovat!

Všímat si toho, kdo v okolí pěstuje zeleninu nebo ovoce, chová slepice a má přebytek vajec,  vyrábí vlastní zavařeniny, stáčí med nebo peče koláče pro místní bistro. To byl jeden z hlavních úkolů v rámci „základní gastrovýchovy“ pro děti ZŠ Little England v Úholičkách.

Cílem bylo využít dětské zvídavosti na poli gastronomie a ponouknout je, aby se dívaly kolem sebe a zajímaly o to, jak vznikají suroviny, které doma používají. „Zároveň jsme si přáli, abychom je povzbudili v domácím vaření spolu s rodinou, a všechny tak nasměrovali do kuchyně, kde mohou také zažívat pěkné společné chvíle,“ vysvětluje generální manažerka UMu, Jana Slabá, která projekt iniciovala. Při té příležitosti měly děti za úkol posbírat rodinné a lokální recepty a zaznamenat je do společné kuchařky. Tu na závěr školního roku pokřtily na slavnosti.

„Téma jídla je nesmírně pestré a jistě stojí za to tento svět dětem přiblížit, aby se v něm zvládly samostatně orientovat, nebály se vejít do kuchyně a něco úžasného a chutného tam vytvořit. Všechna tato témata začínají u základního povědomí o tom, co je to vůbec skutečné jídlo a proč je lepší jej chystat z lokálních surovin,“ doplňuje Eliška Pobežalová, ředitelka ZŠ Little England Úholičky.

Mohlo by vás zajímat

Jak probíhal první dětský tábor od Ambiente?

Kolik dětí přišlo do UMu na Národní, aby si užily kulinářský příměstský tábor – a kdo je provázel na výpravě za dobrým jídlem?

Hledání a bádání

První setkání proběhlo na půdě ZŠ Little England, kam se tým UMu vypravil, aby školákům i učitelům projekt lokální kuchařky představil, vysvětlil jim hodnotu gastronomie a kvality surovin a navnadil je pro samostatné bádání.

Na základě tohoto setkání děti následně sbíraly recepty hlavně ve svých rodinách, zapisovaly je a vařily spolu se svými blízkými. Po okolí pak také pátraly po farmářích a dobrých zdrojích surovin a jídla, které si do kuchařky zapisovaly také. Vše průběžně doplňovaly o tipy na kavárny, obchůdky a bistra, které se nachází v blízkosti školy. 

Vaření s kreativními šéfkuchaři 

Skupina 25 dětí se o měsíc později vydala na Národní 28, kde UM sídlí. Tam na ně čekali kreativní šéfkuchaři Ambiente, kteří dopředu prolistovali nasbírané recepty a vybrali z nich pár, které s polovinou skupinky mohli rovnou připravit. V kuchyni parta malých kuchtíků vypilovala i loupání, krájení, restování, smažení nebo pečení.

Na menu zazářilo kuře na paprice s bramborákem a také perník s domácí marmeládou. Druhá část skupiny se odpojila na produkční workshop, na kterém si děti ukázaly, co vše je potřeba nachystat před akcí jako je právě třeba hostina.

Vlastní kuchařka

Veškeré nabyté dovednosti malí badatelé využili při přípravě slavnosti ke konci školního roku. Organizaci celé akce zaštítila právě část školáků, kteří v UMu absolvovali produkční workshop. Nachystali prostor, vytiskli pozvánky, prostřeli inventář nebo vybrali playlist. Druhá polovina se pak s kuchaři pustila do přípravy občerstvení na společný stůl. Hřebem celého dne byl křest kuchařky – společného díla všech dětí s jejich tipy a rodinnými klenoty v podobě receptů s fotkami. Výtisk si mohl odnést každý domů a také se stal nedílnou součástí školní knihovny.

„V knize najdeme hned několik receptů na perník, různé koláče, ale třeba i orlický guláš nebo bramborák na plech. Idea byla, že bychom skrz recepty mohli vytvořit obecný obrázek o tom, jak se v dané lokalitě jí. Nakonec je to ale spíše odraz toho, co rodiny doma rády vaří anebo výběr vyladěných sladkých receptů, které si doma chystají při speciálních příležitostech.“ vysvětluje Jana Slabá a doplňuje, že hlavní přínos vidí v čase, který děti strávily s rodiči v kuchyni nad recepty, uvařily je, nafotily a sepsaly. „Následné pátrání po farmářích jim pomohlo se zorientovat, co je v jejich blízkém okolí v nabídce. Doufám, že na to budou při příštím nákupu také pamatovat,“ doplňuje Jana. 

Gastrovýchova i do dalších škol?

Projekt s pracovním názvem „základní gastrovýchova“ by s drobnými úpravami mohl být aplikován na jakékoliv škole. „Do budoucna chceme připravit workshop, na kterém bychom mohli projekt představit učitelům z dalších škol – vysvětlit, proč je důležité se o gastronomii zajímat a proč by to mělo být součástí základního vzdělávání. Učitelé by pak s pomocí námi připravených not, osnovy a s vlastní invencí přibližovali témata řemesel, kvality surovin, lokálnosti a sezónnosti dětem sami,“ popisuje možný scénář Jana Slabá.

Také by pak mohlo pomoct i přidružení tradičních dílen – kuchyněk, kde by školáci mohli získat sebevědomí a motivaci pro gastronomické tvoření. „V rámci základního vzdělávání nebyla na celostátní úrovni doposud věnována gastronomii a výživě dostatečná pozornost,“ navazuje Eliška Pobežalová. 

„U nás ve škole dbáme na to, aby hlavními aktéry procesu poznání byly děti samotné. Je pro nás důležité, aby obsah vzdělávání měl kvalitní přesah do reálného života, děti se tak často setkávají s nadšenými profesionály, kteří jsou jim velkou inspirací. I proto jsme moc rádi, že jsme na projektu mohli spolupracovat právě s týmem UMu, kteří svou práci milují a jsou o jejím smyslu maximálně přesvědčeni,“ uzavírá Eliška Pobežalová s tím, že se těší, co vše z gastrovýchovy v následujících letech vyplyne. Všichni zapojení do projektu se totiž shodli, že pro děti chtějí chutnou, zdravou a kulinářsky zajímavou budoucnost.