Agrafa se říká drátkům omotaným kolem korku u šampaňského a perlivých vín. Drží ho v hrdle lahve a zabraňuje „výbuchu“.

Apelace je chráněné zeměpisné označení. Určuje oblast, odkud víno pochází. Ve Francii se setkáme se zkratkami IGP (Indication géographique protégée) a AOC (Apellation d'origin contrôlée), v Česku například s VOC (vína originální certifikace). 

Autolýza je rozklad kvasinek – chemická reakce, která probíhá, pokud víno zůstane i po dokvašení v kontaktu s kaly.

Barvířka se přezdívá modrým odrůdám, které barví nejen slupkou, ale i dužinou. Příkladem je Dornfelder. 

Batonáž označuje míchání vína, které stále leží na kalech. Pochází z francouzského bâtonnage neboli míchání. 

Biodiverzita ve vinici znamená, že kolem keřů roste různorodá flóra. Někteří vinaři v blízkosti révy vysazují různé polní květiny, aby přilákaly hmyz, jiní v okolí vinohradů hospodaří i se zeleninou. 

Biodynamická vína byla vyrobena a réva byla ošetřována s minimálním využitím chemických látek. Například půda smí být hnojena pouze specifickými, přírodními hnojivy. Biodynamika má svá pravidla, určuje například i povolené množství síry. 

Blanc de noir je bílé víno vyrobené z modrých hroznů. Nejčastěji jde o šampaňské z odrůd Pinot Noir či Pinot Meunier. Blanc de blanc označuje bílé šampaňské vyrobené z bílých odrůd. 

Brettky říkají sommeliéři těm vadám ve víně, které mají na svědomí bakterie Brettanomyces. Někomu ovšem taková vada může i chutnat. U některých vín to může být žádoucí. 

Brut je takové šumivé víno, které nepřekročilo 12 g cukru na litr. Do kategorie extra brut spadá šumivé víno s maximálně 6 gramy na litr a brut nature má pod 3 g/l. 

Coravin umožňuje ochutnat víno, aniž ho otevřete. Do korku proniknete tenkou jehlou a část obsahu lahve nalijete do sklenky. Hodí se, pokud si chcete dopřát pouze doušek nějakého skutečně archivního vína.

Degoržování nebo také odstřelování se provádí u šumivých vín poté, co projdou sekundárním (druhotným) kvašením. Z lahve se rychle odstřelí zátka a s ním i sedlina, která se usadila v hrdlu lahve. Lahev se po odstřelení dolije a uzavře korkem a agrafou.

Dekantace je přelití vína po jeho otevření do karafy. Dělá se hned z několika důvodů. Jedním z nich je odstranit víno od kalů ležících na dně lahve. Dalšími důvody je, aby se víno „nadechlo“ a plně se otevřelo ve své vůni i chuti, nebo také potřeba zregulovat teplotu, pokud je víno při servisu příliš studené. Sommelier ze zkušenosti přesně ví, zda víno dekantaci potřebuje, nebo ne.

Certifikaci demeter mají v České republice pouze dvě vinařství – Vinné sklepy Kutná Hora a Krásná hora. Uděluje se nejen vinařstvím, ale i kterémukoli produktu, který minimálně z 90 % tvoří suroviny z ekologického zemědělství a alespoň 66 % z toho bylo vypěstováno biodynamicky. Má to svá pravidla.

Dozáž (z francouzského dosage neboli dávkování) je přidávání expedičního (dozážního) likéru do šumivého vína po degoržování. Obvykle jde o směs vinného likéru, cukru a oxidu siřičitého a cílem je doplnit objem, který odstřelením ubyl. Kupujete-li si šampaňské „bez dozáže“, znamená to, že žádný expediční likér přidán nebyl.

Druhotné kvašení je proces při výrobě šumivých vín. Aby víno perlilo, musí vzniknout oxid uhličitý, který se vytvoří kvašením cukrů přidaných v tirážním likéru. Kvašení může probíhat v lahvi (tradiční metodou champenoise) nebo v tanku, čemuž se říká charmat.

Flor označuje bílý povlak, který se může vytvořit na povrchu vína v sudu. Při výrobě některých vín je účelný.

Fortifikované neboli dolihované víno je to, do kterého byl přidán koncentrovaný alkohol, například vinný destilát. Do této skupiny patří například sherry, portské, madeira nebo vermut. 

Kachetinská metoda je proces, při kterém vzniká oranžové víno v kamenných nádobách. Vymysleli ji v Gruzii před více než 8 tisíci let. 

Jako koňské sedlo označují někteří sommeliéři a vinaři výše popsanou vadu – brettky. 

Koštýř používají vinaři, když vám chtějí dát ochutnat ze svého sudu. Ústy do koštýře nasají víno a palcem, který drží vzduch, a tedy i víno v koštýři, pak pomalu upouštějí do sklenky. Koštýř se vyrábí ze skla.

Kupáž neboli cuvée (z francouzského cuve, tedy káď, nádrž) se říká vínům vyrobeným z více odrůd, nebo dokonce ročníků hroznů.

Kvevri je objemná hliněná nádoba, ve které se nechávají zrát hrozny. Používá se k výrobě vína výše popsanou kachetinskou metodou. 

Matolinový klobouk se vytváří na hladině kádě, a to z pevných částí (slupky, pecky) fermentujícího vína. Aby víno zůstalo ve stálém kontaktu se slupkami, klobouk se do něj vtlačuje. 

Myšina je další z vinných vad. Připomíná zápach myší moči a objevuje se u mladších ročníků (mnohdy naturálních) vín s nižším obsahem alkoholu. 

K oxidaci dochází, přijde-li víno do styku s přílišným množstvím kyslíku. Často vám víno zoxiduje, necháte-li ho otevřené přes noc. Další den bude chutnat jinak, anebo vám nebude chutnat vůbec. 

PIWI odrůdy révy jsou imunní vůči houbovým chorobám. Říká se jim také rezistentní či hybridní. Označení PIWI pochází z německého pilzwiderstandsfähige Rebsorten.

Planžeta na víno se používá při otevírání archivních lahví. lahví. Jedná se o „vidlici“, která korek obejme a krouživým pohybem ho vytáhne, aniž by se do korku vrtalo. U starších vín je velká pravděpodobnost, že bychom ho při navrtávání rozlomili, nebo nadrolili do vína.

Remuage (setřásání kalů) se provádí u lahví šampaňského. Postupně a pomalu se úhel po úhlu otáčejí, aby se do hrdla dostal kal, který se pak odstřelí (degoržuje). V některých vinařstvích se remuage i nadále provádí ručně.

Rmut je směs vzniklá namletím hroznů a slupek. Je to jedna z prvních fází výroby vína ve sklepě.

Sabrage neumí každý, ale když ji někdo umí, předvede velkou parádu. Jde o techniku otevírání lahve (nejčastěji šampaňského) většinou šavlí. Členka moravského spolku Mladých vinařů Libuše Vrbová zvládá tenhle mistrovský kousek dokonce i se skleničkou laku na nehty. 

Jako slepice se někdy označuje slepá degustace nebo také degustace naslepo. Je to skvělý trénink pro budoucí sommeliéry, jelikož se tak učí poznávat odrůdy čistě podle chuti, vzhledu a vůně.

Jako když škrtnete sirkou! Tak může zavánět víno, které chytilo vadu, jíž se ve vinařském slangu přezdívá sirka.

Sur lie = zrání na kalech. Na rozdíl od již popsané batonáže se víno nemíchá. Nechá se ležet, takže stráví delší čas v kontaktu se slupkami.

Taniny neboli třísloviny jsou přírodní látky vyskytující se ve slupkách hroznů. Vína s vyšší tříslovinou zanechávají na jazyku podobný dojem jako třeba černý čaj. Tříslovina na jazyku příjemně „drhne“. 

Pojem terroir shrnuje veškeré přírodní podmínky, které měly na výsledné víno vliv – je to půda, její složení, podnebí, počasí, ale i okolní flóra a fauna. 

Tirážní likér se přidává do některých vín (např. šampaňského) po tom, co proběhne primární kvašení. Směs cukru a kvasinek nastartuje druhotnou fermentaci, při níž vzniká alkohol a oxid uhličitý (bublinky). 

Vinifikace je prostě výroba vína. Začíná sběrem hroznů a končí nalahvovaným vínem, tedy hotovým produktem.