Duben v kuchyni: chřestová sezóna, historie beránka a recepty na jehněčí

V přírodě, v lese a na poli 

V dubnu se příroda naplno probouzí k životu. Lesem voní jehličí a na loukách i stromech se objevují první květy. Do našich krajin se vrací další hejna stěhovavých ptáků a rodí se první mláďata. V lese rostou hlívy, kačenky, čirůvky a šťovík. Co dalšího v dubnu sbírat v lese, nám poradil profesionální sběrač Juraj Macúch. 

Z jakých surovin se těšit? 

Mezi evergreeny v kuchyních patří v dubnu bílý a zelený chřest a divoké byliny – od medvědího česneku přes pampelišku, sedmikrásky, bršlici a česnáček po kopřivy. Farmáři dále sklízí jarní zeleninu jako ředkvičky, kedlubny, čekanku a první mrkev a petržel, ale na trzích najdete také pór, špenát, polníček, rebarboru a brambory. Doma si můžete vypěstovat klíčky řeřichy, hrachu, čočky nebo mungo fazolí. 

Nejen díky Velikonocům, ale zejména jako symbol vzkříšení přírody a bohatší snášky slepic se na našem jídelníčku objevují vaječná jídla, a přirozeně také jehněčí maso. 

Než se pustíte do sezónního vaření, doporučujeme vám čtení a recepty:

• Jehněčí maso na několik způsobů 
• Sezonní bylinky a jejich využití
• Jak sbírat a skladovat byliny? 
• Maso a bylinky – jak je správně kombinovat? 
• Velikonoční nádivka podle šéfkuchařů
• Bylina týdne: kopřiva 
• Tipy na využití bylin od profesionálního sběrače
• Grilovaný chřest s hnědým máslem 
• Jak roste český chřest 

Tradice a lidové zvyklosti 

Čtvrtkem 17. dubna letos končí postní období, na nějž navazují Velikonoce. 

O Zeleném čtvrtku se ke snídani pravidelně podávají jidáše, pečený beránek se nosí jako dar a v tento den se historicky také vyséval první hrách. Na Slovácku se o Zeleném čtvrtku připravují tzv. pěry, povidlové tašky z nudlového těsta. 

Na Velký pátek, který v křesťanské kultuře připomíná ukřižování Ježíše Krista, se držel půst, letos navíc navazuje na konec postního období.

O Bílé sobotě naši předci pekli mazance, které o velikonoční neděli nosili do kostela k posvěcení knězem, ke svatému pomazání. V sobotu se připravuje také velikonoční nádivka – zelené bylinky, které do ní patří, symbolizují začátek jara. 

Mimo mazanec se do kostela nosíval tzv. plecovník, nebo také plecucha či pleco. Jedná se o chléb, v němž je zapečený kus uzeného masa, ideálně plece. Právě z této suroviny plyne i název obřadního jídla, které má svou tradici na Opavsku, Hlučínsku a Frýdecku. 

Kdy a jak vznikla tradice velikonočního beránka?

Podle biblických zdrojů je zřejmé, že Ježíš umíral na kříži právě ve chvíli, kdy byli na nejposvátnějším místě Jeruzaléma zabíjeni mladí beránci na maso. Pro křesťany je obětním beránkem i sám Ježíš, kterého si sladkým pečivem připomínají. 

V regionálních kuchyních na našem území najdeme také hnětky (velikonoční zakládané koláče), kraple neboli smažené růže (smažené sladké či slané křehké pečivo ve tvaru květu), tuplák (pečivo z kynutého těsta promazané tukem, perníkem a tvarohem) nebo křehotiny (smažené velikonoční cukroví).

Další nápady na dubnové vaření a informace k lokálním surovinám najdete v našem sezonním výběru.

zdroj: UM, Český rozhlas