Můžeme s klidem říct, že tradice zabijaček je stejně stará jako lidstvo samo. Porážka zvířete a jeho důkladné zpracování totiž patřily k nutnostem už v pravěku. Tehdy samozřejmě šlo o divoké zvíře a porážce předcházel lov. Něco nás však s pravěkými lidmi přece jen spojuje (kromě zřejmé touhy po krvi) – a sice chuť společné hodovat.

Co dalšího se u nás děje?

Chcete vědět o všech novinkách, akcích a zkrátka všem, co se v Ambiente chystá? Stačí sledovat náš kalendář.

Kalendář akcí.

Zabijačky odpradávna probíhaly v zimních měsících (legenda praví, že Josef Jungmann se pokoušel přejmenovat poslední měsíc v roce na „prasinec“). Nejen že lidé měli v mrazivých dnech přirozeně větší chuť na maso a tučné chody, ale díky chladu se maso během porážky a bourání nekazilo a výrobky se lépe skladovaly.

Nám se už toto těsné sepětí s koloběhem roku trochu zastřelo, chuť dopřát si jitrničku nebo jelítko však většině z nás zůstala. A stejně tak společenský rozměr této tradice. Na zabijačce se schází široká rodina (ne-li celá vesnice), v našem případě lokálovská parta, a každý přiloží ruku k dílu, jak nejlépe umí. U nás je to tak, že my vaříme a nosíme na stůl – a vy hodujete, co hrdlo ráčí.

Mohlo by vás zajímat

Jak poznat dobře načepované pivo?

Dobrý výčepní má kolem pípy uklizeno, zná své štamgasty a umí čepovat různými styly.

Zatímco na vesnicích je běžné, že porážku provádí řezník přímo před zraky strávníků, v Lokálech tento rituál neuvidíte. Z hygienických důvodů se vše odehrává na jatkách. Ukážeme vám ale, jak to na správné zabijačce chodí, a naši řezníci budou zabijačkové lahůdky vyrábět přímo před vámi.

Při zabijačkových hodech, které se konají v některých Lokálech, hosté pouze konzumují, co kuchaři v Lokále a také řezníci v Amase připravili, zatímco na „zabijačku“ přijde i řezník a kousek tradici názorně představí. Vepřové hlavy na stole se nelekejte, ta slouží pouze jako dekorace.

Mohlo by vás zajímat

Dáme pancla? Lokál představuje vlastní zelenou a hruškovici

V Lokálech neustále patrájí po co nejlepších surovinách, aby je mohli nabídnout svým hostům. Po nakládaných okurkách či řemeslném sýru přišel na řadu alkohol.

Zabijačkové parády by se měly zapít něčím pořádným a tradičním! Zatímco jídlo si žádá hladinku, možná dvě (anebo klidně víc), po hodování nepohrdněte pálenkou. Co třeba zkusit naši zelenou či hruškovici? Recepturu jsme vyladili ve spolupráci s palírnou Rudolf Jelínek.

Mimochodem, základ hruškovice tvoří hrušky vypěstované v chilských sadech Rudolfa Jelínka. Odtud pálenka putuje do Evropy lodí a v Česku se pak uloží do sudu, kde odpočívá přesně 146 dní. Nejen že vám po pálenkách hezky slehne, ale taky vám vyčistí chuťové pohárky. A to se vyplatí!

Text vyšel v novinách Štamgast, které si můžete zdarma brát v restauracích Lokál. Online si je prolistujte zde. Přejeme zábavné čtení!