Naturopatka Karolína Kunftová: Někoho zachrání, že začne jíst maso, jinému pomůže pravý opak
Karolína Kunftová
Je praktik klinické naturopatie, která je moderním směrem celostní medicíny. Na své klinice Aplikované naturopatie hledá příčiny zdravotních problémů svých klientů a pomocí individuální medicíny pomáhá odhalovat souvislosti. Současně učí na Škole klinické naturopatie předměty bylinná terapie a klinická nutriční medicína a na své klinice vede studentské praxe. V roce 2023 založila s kolegy první naturopatický e-shop a platformu Naturoteka. V oblasti zdraví těla, mysli i duše Karolína ráda experimentuje doslova na vlastní kůži a je nadšenou propagátorkou naturopatie v České republice.
Co si můžeme pod pojmem naturopatie představit?
Naturopatie je celostní přírodní medicína, která akceptuje komplexnost lidského těla i mysli a snaží se určitými nástroji vrátit tělo do rovnováhy tak, aby se samo regenerovalo a léčilo. Zároveň jde o medicínu v moderním kabátku, protože rádi využíváme testy mikrobiomu, genetické testy nebo testy z hormonů ze sušené moči. V mnohém jsme oproti západní medicíně napřed.
Jak naturopatie funguje vedle klasické západní medicíny?
Nechci, aby to vyznělo tak, že nevěřím západní medicíně. Vím, že umí zachraňovat životy. Pravdou ale je, že lékaři obvykle řeší symptomy tím, že podávají léky. Naturopatie by měla fungovat jako takový parťák západní medicíny, přičemž hlavní rozdíl je v tom, že nás zajímají příčiny a jsme zaměřeni na prevenci. Pokud ke mně přijdete se zdravotním problémem, bude mě zajímat úplně všechno. Jak dlouho se to děje, co problému předcházelo, jak spíte, jíte nebo jak o sebe pečujete. Zároveň se zaměřím na detailní interpretaci krevních testů, podobně jako Dr. House budu sledovat, co všechno stojí za tím, že vaše zdraví neklape jako hodinky.
Dokážete ze své praxe říct, jakou roli hraje v našem zdraví jídelníček?
Jedním z naprosto nekompromisních nástrojů celostní medicíny je nutriční medicína. To, co každý den jíme, neuvěřitelným způsobem ovlivňuje naše zdraví, energii, radost ze života a třeba i to, zda má naše tělo energii na regeneraci.
Máte vysledováno, co lidem v jídelníčku nejčastěji chybí?
Na první dobrou mě napadají tři hlavní nedostatky. V první řadě můžeme mluvit o nedostatku bílkovin. Přitom bílkoviny jsou pro naše tělo základní materiál, neboť každá buňka je složená z „chuchvalce bílkovin“ a organismus je potřebuje na stovky metabolických dějů. Následně za mnou chodí ženy, které jsou unavené, padají jim vlasy, nemůžou otěhotnět nebo mají nepravidelnou menstruaci, a téměř u všech vidím, že jim chybějí bílkoviny.
Druhým problémem je, že jíme nedostatečné množství zeleniny. Přitom ji potřebujeme nejen kvůli vláknině, ale také kvůli mikrobiomu nebo stabilizaci cukru v krvi. Obsahuje vitamíny, minerály, stopové látky či antioxidanty. Bohužel málokdo sní tři velké porce zeleniny denně. V neposlední řadě musím zmínit nedostatek železa, to chybí opět především ženám. Tento deficit má obrovský vliv na imunitu, kvalitu menstruace, radost ze života a energii. Ideálním zdrojem železa je červené maso nebo třeba vnitřnosti..
Co dělat, když mi červené maso nechutná, ale mám nízkou hladinu železa?
Zrovna železo se velmi obtížně nahrazuje. Někteří lékaři sice předepisují určitou formu síranu železnatého, ale ten má negativní vliv na rovnováhu trávení a může způsobit zácpu, nevolnost, černou stolici, křeče nebo nadýmání. Za mě je mnohem výhodnější vědět, co a kdy jíst a v jaké formě, protože jídlo je nejpřirozenější a nejlépe využitelný zdroj. Je škoda, že v dnešní době se mnozí dívají na orgánové maso, například ledviny nebo játra, s odporem. Je to skvělý zdroj železa i dalších látek, takový přírodní „mulťák“.
Zmiňovala jste se o tom, že mnoho lidé trpí nedostatkem bílkovin. Jaký poměr živočišných a rostlinných proteinů v jídelníčku je optimální?
V první řadě bych potřebovala znát životní styl daného klienta, zda ho trápí nějaký zdravotní problém, jestli je fyzicky aktivní, i to, jaká je jeho kvalita trávení. Zajímaly by mě také krevní testy a zdravotní historie. Teprve poté bych řešila, jak poskládat bílkoviny na talíř. Obecně ale platí, že je výhodné bílkoviny kombinovat. Bohužel lidé, kteří odmítají jíst maso, si neuvědomují, že pouze živočišné zdroje – a jen tři rostlinné – obsahují všech devět esenciálních aminokyselin. Zároveň platí, že jsme živočichové, tudíž látky z živočišných bílkovin vstřebáváme lépe než z rostlinných. V každém případě ale potřebuji znát osobní příběh. Jedině tak dokážu nastavit adekvátní příjem bílkovin a jejich zdroje. Někoho může zachránit, že začne jíst maso, jiného zachrání pravý opak.
Je v pořádku, když jím pouze jeden druh masa, například kuřecí? Nebo by i v tomto ohledu měla panovat pestrost?
Upřednostňuji rovnováhu a pestrost. V dnešní době však vnímám jako největší problém to, že potravinářskému průmyslu jde hlavně o byznys. Podmínky chovu, ale třeba i pěstitelství se za posledních padesát, možná i sedmdesát let neuvěřitelně změnily. Pokud někdo každý den jí kuřecí maso ze supermarketu, bude to úplně něco jiného, než když si dvakrát za týden dopřeje kvalitní kuře od prověřeného chovatele.
Konzumace potravin z nekvalitních zdrojů se dříve nebo později projeví na našem zdraví. Většinou jde o problémy s trávením či se spaním, kožní projevy, únavu, bolesti hlavy nebo hormonální nerovnováhu. Právě v tuto chvíli začíná zdravotní „detektivka“ a hledání příčin.
Kvalitě před kvantitou bychom měli dávat přednost jen u masa, že?
Přesně tak. Podívejte se na české tradiční potraviny – chléb a mléčné výrobky. Některé chleby dnes obsahují až 17 syntetických ingrediencí, mléko pochází z geneticky mutovaných krav, chovaných mnohdy v otřesných podmínkách, a poté je nepřirozeně zpracováno. Takže naše dvě nejtradičnější potraviny vnímám u nemocných lidí jako vysoce zátěžové. Musíme proto omezit četnost a vybírat si kvalitu. Ráda říkám, že bychom měli žít ve skromné hojnosti, to znamená, že nemusíme mít skvělé červené maso každý den. Většinou postačí, když si ho dopřejeme jednou za týden a jíme i jiné zdroje kvalitních bílkovin.
Bavily jsme se o doplňcích stravy. Existují suplementy, které by si měla naordinovat většina z nás? Hodně se mluví třeba o magnesiu…
Ano, zrovna hořčík neboli magnesium je jeden z minerálních prvků, který nám v současné době chybí. S dalšími kolegy naturopaty jsme vyvinuli vlastní magnesium, které je naprosto čisté, má velmi neutrální formu a je bez jakýchkoli přídavných látek. Určitě bych doporučila i vitamín D, má totiž obrovský vliv na psychiku, imunitní funkce, vstřebávání látek i hormonální zdraví. A možná bych se zamyslela i nad krátkodobou suplementací zinku.
Už víme, že by na našem talíři neměly chybět bílkoviny. Na co dalšího je třeba dbát?
Každý člověk to může mít trochu jinak. Přesto platí, že alespoň třetina talíře má patřit pestrobarevné zelenině dle ročního období, lokality a osobních preferencí. Dále by na něm měla být bílkovina s tukem a příloha. U příloh zkuste upřednostnit rýži, pohanku, slzovku anebo třeba quinou. Nemusí to být jen chleba či těstoviny. A porce by měla být dostatečně velká, abychom mezi jídly nemuseli každé dvě hodiny něco uzobávat.
Takže nejste pro pět jídel denně?
Jsem zastánkyní méně častého stravování. Inspirací nám můžou být naši předci, kteří se ráno najedli, šli fyzicky pracovat, v poledne měli oběd a pak až večeři. Pokud sníme komplexní jídlo k snídani, měli bychom bez problému vydržet pět hodin nejíst. Během této doby se tělo může v klidu věnovat optimalizaci imunity a ladění hormonálního systému. Navíc si odpočine trávení i metabolismus cukru. Opatrná jsem pouze u diabetiků prvního typu, těhotných a lidí, kteří velkou porci zkrátka nezvládnou. Jinak ale doporučuji, aby si lidé uvědomili, že nemusí každé dvě hodiny něco drobného jíst.
Co mi tělo naznačuje, když mě pravidelně honí mlsná?
Například to, že hlavní jídla nemáte dobře postavená, takže organismu chybějí důležité látky a není spokojený. Žen se ptám, jestli jejich chutě na sladké souvisí s menstruačním cyklem. Někdo také sladkostmi kompenzuje stres, dohání radost nebo jí z nudy. Tohle všechno se musí zohlednit, ale většinou jsou jídla „jen“ špatně sestavená, převládají v nich sacharidy a chybí „sytící materiál“ v podobě bílkovin, tuků a vlákniny.
Vadí, když si člověk, který se stravuje pestře a zdravě, dopřeje v neděli po obědě bábovku od babičky?
Ne, to vůbec nevadí. Nerada nastavuju stoprocentně striktní dietu. Pokud je člověk zdravý a raduje se ze života, pak nevadí, když občas „zhřeší“. Svým klientům radím – s gustem si to užijte a uvidíte, jak se budete cítit.
Jak je to s tekutinami? Kolik vody bychom měli vypít?
Většina lidí pije málo, což má obrovský vliv na spoustu životních funkcí. Z praxe mám vyzkoušeno, že pokud lidé pijí nejméně dva litry vody denně, výrazně se jim zlepší kvalita života, trávení, imunitní systém i kognice, tedy například pozornost a paměť.
Máme se napít hned po probuzení?
Skvělý nápad, po noci je člověk dehydratovaný, a tak doporučuji vypít klidně i půl litru vody. Osobně si do ní dávám špetku mořské soli a někdy raw jablečný ocet. Za jeden z největších nešvarů ale považuju to, že v restauraci lidé často vypijí pití dřív, než se pustí do jídla. Má to negativní vliv na kvalitu trávení daného pokrmu i hladinu cukru poté. Klientům, kteří mají problémy s trávením nebo je trápí pocit těžkosti po jídle, doporučuju nepít těsně před jídlem, během něj ani pár minut poté.
Existuje nějaký trend ve stravování, který vám připadá nesmyslný?
V tomhle ohledu jsem velmi opatrná. Vždycky záleží na kontextu zdraví a kvality života jedince. Nechci, aby to vyznělo tak, že jsem masožravý terorista, ale za nejhůře uchopitelný směr v dnešní době považuji veganství. Chápu jeho environmentální myšlenku, ale někteří vegani si nedokážou jídlo správně poskládat a následně trpí zdravotními obtížemi.
A co přerušovaný půst?
Zrovna přerušovaný půst může vyléčit diabetes mellitus, cukrovku druhého typu. Pokud ale šíleně „půstuje“ vyčerpaná žena před menstruací, může si hodně ublížit. Vždy záleží na kontextu. Proto miluju individuální medicínu.
Na co se vás v rámci naturopatie nikdo neptá a vás to mrzí?
Málokdo se mě zeptá na to, jaký je nejlevnější a nejjednodušší nástroj léčení. Odpověď je přitom jednoduchá – spánek, zpomalení a nicnedělání.
Líbil se vám článek?
Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.
