Průvodce různými druhy mouky: Od hladké až po cizrnovou

23. srpna 2024
Foto: Jan Zima
Každý mlynář, pekař i kuchař vám potvrdí, že rozdíly mezi jednotlivými druhy mouky jsou mnohdy naprosto zásadní. Třeba se díky našemu praktickému průvodci pustíte v kuchyni do experimentování!

Pekárna s kuchyní, kde to žije celý den

Navštivte karlínskou Esku. Každý den pečeme náš vyhlášený chleba 33 a k tomu sladké loupáky, buchty, bábovky i koláče. Chleba 66 je dostupný každý pátek do vyprodání. Pokud nemáte chuť na pečivo, přijďte na oběd z lokálních surovin nebo vyhlášené snídaně, které si můžete dát až do pozdního odpoledne. A cestou k pokladně omrkněte i náš bohatý koloniál.
Více informací najdete u nás na webu.

Celozrnná vs. bílá

Čím dál častěji se v kuchyních setkáváme nejen s bílou, ale také celozrnnou moukou. Zásadní rozdíl spočívá v samotné výrobě. Zatímco celozrnná mouka se vyrábí umletím celého zrna, bílá vzniká mletím pouze vnitřní, moučné části. Celozrnná mouka má proto vyšší obsah bílkovin, vlákniny, vitamínů a také nižší glykemický index. Není nikdy divu, že výživoví poradci vesměs doporučují právě ji.

Pšeničná

Pšeničnou mouku nejspíš máme ve spíži všichni. Zatímco hladká pšeničná mouka je ideální při pečení koláčů, vánoček, mazanců nebo vánočního cukroví, po polohrubé variantě sáhněte při pečení perníku, makovníku nebo bublaniny. Pšeničná hrubá mouka vám zase přijde vhod, až se pustíte do domácích knedlíků, halušek, nok, šišek anebo třených těst.

Ječná

V kuchyni si můžete pohrát také s ječnou moukou. Vzhledem k tomu, že ječmen patří k velmi odolným zemědělským plodinám, pěstuje se především na severní polokouli, tedy i u nás. Pokud se rozhodnete pracovat s touto moukou, použijte ji coby příměs (cca 20 %) běžné mouky – zajistí lehkost a svěžest. Perfektní je do zavářek, omáček, knedlíčků, ale i pudinků a krémů. 

Češi a mouka

„České spektrum mouk je díky naší chlebové kultuře hodně specifické. S hrubou ani polohrubou moukou se v zahraničí běžně nesetkáte,“ připomíná Martin Hutař mladší, který pracuje v Češkově mlýně v Jarcové.

Žitná

Další velmi odolnou zemědělské plodinou je žito – a právě žitná mouka zažívá v posledních letech velký comeback. V případě celozrnné varianty se (logicky) mele celé zrno, tudíž má tato mouka vysoký obsah vlákniny a výživných látek. Z celozrnné žitné mouky si připravíte třeba výborné palačinky nebo sladké rohlíčky. S úspěchem ji můžete přidat i do chlebového kvásku.

Společnost Probio, se kterou pracují pekaři z karlínské Esky, nabízí také žitnou mouku výražkovou, která se hodí na perníky, vdolky, buchty, pečivo či dalamány. Tato žitná bílá mouka vyniká jemností a dobře voní i chutná.

Tip z Probia

Jak začít s celozrnnými moukami? Zkuste ve svém oblíbeném receptu nahradit 1/3 bílé mouky tou celozrnnou a pak její podíl postupně zvyšujte. Celozrnné mouky obohatí jídlo důležitými živinami, vlákninou a zasytí vás na delší čas.

Špaldová

V posledních letech si o pozornost říká také špaldová mouka. Proč jí dát přednost před pšeničnou? To je nasnadě: špalda obsahuje více bílkovin, minerálních látek i vitamínů skupiny B a její vláknina je lépe stravitelná. Hladkou špaldovou mouku můžete bez okolků použít k přípravě koláčů, vánočního cukroví nebo jako pomocníka při zahušťování polévek a omáček. A také si z ní upéct domácí chleba

Ovesná 

Oves je výživově hodnotná obilovina s vysokým obsahem bílkovin, vlákniny a zdravého tuku. Ovesnou mouku oceníte při pečení (například sušenek nebo korpusů), jelikož přirozeně vstřebá přebytečnou tekutinu a pečivo je pak křehčí a vláčnější.

Proč v Esce upřednostňují biomouku

Mouku můžeme jednoduše rozdělit také na bio a nebio. Pekaři z karlínské Esky sázejí na první variantu. „Používáme biomouku, protože neobsahuje pesticidy ani zbytky chemických a minerálních hnojiv. To je velký benefit pro chleba, a tedy i pro zákazníky. Obilí, které se uměle nepřihnojí, je silnější a bere si ze zdravé půdy spoustu živin, minerálů a energie,“ zdůrazňuje Jarda Kozdělka, šéfpekař z Esky.

Bezlepkové obilné mouky

Samostatnou kapitolou jsou mouky bezlepkové, které – jak už název napovídá – jsou jedinou možnou volbou pro lidi s celiakií. Do této kategorie spadá například mouka z pohanky, čiroku, kukuřice, rýže, tapioky nebo jáhlů. Bezlepkové obilné mouky můžete použít při přípravě kaší i do sladkého a slaného pečení.

Z pohankové mouky bez problému vytvoříte také knedlíčky a těstoviny, kukuřičná mouka je zase vhodná na placky a tortilly. Předem vás ale upozorňujeme, že kvůli absenci lepku se s těmito typy mouky hůře pracuje a těsto často nedrží pohromadě. Pokud tedy nejste alergičtí na lepek, můžete bezlepkovou mouku kombinovat s lepkovou.

Luštěninové mouky

A v neposlední řadě musíme zmínit také luštěninové mouky, které vznikají tak, že se zrno nejdřív zbaví oleje, následně usuší a poté pomele na mouku. Velkou výhodou těchto mouk jsou dobré pojivové vlastnosti, takže s nimi můžete směle péct. V příslušném regálu nejčastěji objevíte cizrnovou, fazolovou, hrachovou, čočkovou nebo sójovou mouku.

Zdroj: superkvasaci.cz, citace Martin Hutař mladší

Líbil se vám článek?

Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.